Jedním z výrazně prezentovaných prvků návrhu je možnost založit EU Inc. ve zrychleném režimu. Pokud zakladatel využije univerzální celoevropský formulář a vzorové zakladatelské dokumenty, mělo by být možné společnost založit do 48 hodin, plně online a s poplatky nepřesahujícími 100 EUR. Návrh zároveň počítá s tím, že nebude stanovena minimální výše základního kapitálu.

V praxi by to mohlo znamenat, že například český podnikatel bude moci založit EU Inc. v jiném členském státě (např. ve Španělsku) prostřednictvím jednotného digitálního rozhraní, aniž by se musel detailně orientovat ve všech formálních požadavcích tamního korporátního práva.

Tento přístup by mohl být významný zejména pro podnikatele, kteří plánují od začátku působit s mezinárodním přesahem. Namísto zakládání samostatných společností v jednotlivých státech by mohli využít jednotnější právní rámec, který by měl být srozumitelnější a předvídatelnější napříč Evropskou unií.

Jedním z hlavních důvodů, proč podnikatelé o holdingové struktuře uvažují, je oddělení provozu od majetku. Pokud je veškeré podnikání, smlouvy, úvěry, nemovitosti i duševní vlastnictví soustředěno v jedné společnosti, případný problém v provozu může ohrozit celý majetek společnosti. Holdingová struktura může pomoci tato rizika rozdělit. Rizikovější provoz je možné ponechat v jedné společnosti, zatímco dlouhodobý majetek, například nemovitost nebo ochranné známky, může být držen odděleně.

S oddělením rizik souvisí také pojem SPV, tedy special purpose vehicle. Jde o účelovou společnost založenou pro jeden konkrétní projekt. Může jít například o společnost určenou pro koupi nemovitosti, developerský projekt, provoz nové pobočky nebo vstup investora. Pokud projekt uspěje, může být dále rozvíjen, financován nebo prodán jako samostatný celek. Pokud naopak neuspěje, neměl by automaticky ohrozit všechny ostatní části podnikání.

V praxi se rozsah due diligence přizpůsobuje velikosti transakce, oboru podnikání a rizikovosti cílové společnosti. Nejčastěji se však provádí kombinace níže uvedených typů.

Smluvní (právní) due diligence
Smluvní DD analyzuje klíčové smluvní vztahy společnosti, zejména:

• se zákazníky a dodavateli;
• nájemní smlouvy;
• úvěrové a leasingové smlouvy;

• smlouvy se zaměstnanci.

Zvláštní pozornost je v rámci smluvní due diligence věnována zejména ustanovením, která mohou mít významný dopad na postavení stran po uskutečnění transakce, typicky tedy podmínkám ukončení smlouvy, omezením převoditelnosti práv a povinností, ustanovením o změně kontroly, smluvním sankcím, odpovědnosti za porušení smlouvy či dalším mechanismům, které mohou ovlivnit trvání, vymahatelnost nebo ekonomickou hodnotu smluvního vztahu.

Majetková due diligence
Majetkové DD se zaměřuje především na:

• vlastnictví nemovitostí, strojů, zařízení, duševního vlastnictví a dalších aktiv společnosti;

• případné spory či potenciální spory vztahující se k majetku;
• zatížení majetku, zejména zástavní práva, věcná břemena, předkupní práva či jiné omezení dispozice;
• soulad evidovaného stavu se skutečným stavem a správnost zápisů ve veřejných seznamech či rejstřících;
• existence nájemních, leasingových nebo jiných užívacích vztahů k majetku.

Cílem je odhalit rizika, například kdy společnost majetek fakticky užívá, avšak není jeho skutečným nebo výlučným vlastníkem, případně kdy je majetek omezen právy třetích osob nebo jinými právními vadami, které mohou negativně ovlivnit hodnotu společnosti či možnost s majetkem nakládat.

Compliance due diligence
Compliance due diligence se zaměřuje na posouzení, zda činnost cílové společnosti probíhá v souladu s právními předpisy, regulatorními požadavky a interními pravidly společnosti. V rámci prověrky se zpravidla hodnotí zejména:

• soulad podnikání společnosti s obecně závaznými právními předpisy;
• dodržování regulatorních povinností specifických pro dané odvětví;
• nastavení a fungování vnitřních compliance procesů a kontrolních mechanismů;
• oblast ochrany osobních údajů a plnění povinností dle GDPR;
• pracovněprávní compliance, včetně dodržování pravidel zaměstnávání a BOZP;
• dodržování pravidel hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele;

Compliance DD je klíčová pro identifikaci právních, regulatorních a reputačních rizik, které mohou mít dopad na hodnotu společnosti, její provoz nebo budoucí odpovědnost investora či nabyvatele. Zvláštní význam má zejména v regulovaných odvětvích nebo v případech, kdy porušení právních povinností může vést k vysokým sankcím, omezení podnikatelské činnosti nebo poškození reputace společnosti.

Účetní a daňová due diligence
Účetní neboli finanční due diligence se zaměřuje na posouzení finanční situace a ekonomického zdraví cílové společnosti. Jejím účelem je ověřit správnost účetních údajů, identifikovat finanční a daňová rizika a posoudit, zda prezentované hospodářské výsledky odpovídají skutečnému stavu společnosti. Součástí prověrky bývá zejména analýza účetnictví, struktury výnosů a nákladů, kvality pohledávek a závazků, cash flow, zadlužení či mimořádných a neopakovatelných položek, které mohou zkreslovat ekonomickou hodnotu společnosti.

Daňová due diligence se zaměřuje především na správnost plnění daňových povinností společnosti, identifikaci rizik souvisejících s případnými doměrky daní, penále a úroky, jakož i na posouzení nastavení daňových struktur, převodních cen a dalších daňově relevantních oblastí. Prověrka často odhaluje historická pochybení nebo sporné daňové postupy, které mohou vést k budoucím daňovým kontrolám či vzniku dodatečných finančních závazků.

Finanční a daňová due diligence se zpravidla provádí ve spolupráci s účetními, auditory a daňovými poradci, kteří posuzují správnost účetních a daňových postupů společnosti a identifikují případná rizika s dopadem na hodnotu společnosti nebo strukturu transakce.

Cílem účetní a daňové due diligence je ověřit, zda účetní a daňová dokumentace věrně odráží skutečný ekonomický stav společnosti a zda neobsahuje rizika, která by mohla mít negativní dopad na investora či nabyvatele, případně ovlivnit kupní cenu nebo rozsah smluvních záruk prodávajícího.