Daňové novinky roku 2026
První kvartál roku 2026 je za námi a připravované změny v oblasti daní se postupně stávají součástí právní úpravy i každodenní praxe daňového systému. Pro naše klienty jsme proto připravili výběr těch nejvýznamnějších novinek, které mohou mít přímý dopad na jejich podnikání, ať už jde o moderní formy odměňování zaměstnanců, administrativní úlevy pro menší společnosti nebo změny v daňových odpočtech souvisejících s bydlením.
Cílem tohoto přehledu je poskytnout základní orientaci v nových pravidlech a upozornit na možnosti jejich praktického využití.
Kvalifikované zaměstnanecké opce
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zavádí v § 6a nový režim tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opčních programů. Jde o nástroj, který umožňuje zaměstnanci nabýt podíl ve společnosti jako motivaci podílet se na jejím budoucím růstu a úspěchu. Pro zaměstnavatele představuje tento institut efektivní způsob, jak udržet klíčové zaměstnance (tzv. retence) a současně omezit okamžité náklady na hotovostní odměny.
Princip spočívá v tom, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci opci (příslib) na nabytí podílu či akcií, přičemž zaměstnanec setrvává ve společnosti po stanovenou dobu. Klíčovou změnou je posun okamžiku zdanění.
Za splnění zákonných podmínek dochází k odložení zdanění příjmu až do pozdějšího okamžiku, typicky při realizaci ekonomického prospěchu (primárně při prodeji podílu), nikoliv již při samotném nabytí podílu, jak tomu bylo v dosavadní praxi. Tím se eliminuje situace, kdy zaměstnanci byli nuceni danit příjem, aniž by měli k dispozici odpovídající peněžní prostředky.
Současně tento příjem nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že tento režim je určen výlučně pro osoby v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, nevztahuje se na externí spolupracovníky. Podmínkou režimu je rovněž nepřevoditelnost poskytnutých opcí.
Podmínky kvalifikovaného zaměstnance:
- výkon práce pro zaměstnavatele po dobu minimálně 12 měsíců mezi udělením a uplatněním opce;
- hrubá měsíční mzda zaměstnance musí činit alespoň1,2násobek minimální mzdy;
- souhrn všech opcí daného zaměstnance nesmí překročit 5 % základního kapitálu společnosti.
Podmínky kvalifikovaného zaměstnavatele:
- roční čistý obrat do 2,5 miliardy Kč a hodnota aktiv do 2 miliard Kč;
- společnosti nesmí působit ve vyloučených sektorech (bankovnictví, pojišťovnictví a další regulované profese);
- program je oznámen správci daně ve lhůtě stanovené pro měsíční hlášení.
Změny povinného auditu
Novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přináší v § 20 významné uvolnění pro řadu společností. V reakci na inflační vývoj byly zvýšeny finanční limity pro určení velikosti účetních jednotek přibližně o 20 %, což v kombinaci se změnou pravidel pro audit představuje citelnou úlevu z hlediska administrativy i nákladů.
Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem se nově typicky uplatní u účetních jednotek zařazených do kategorie střední nebo velké. K zařazení do těchto kategorií dochází tehdy, pokud účetní jednotka po dvě po sobě jdoucí účetní období překročí alespoň dvě ze tří následujících kritérií:
- aktiva společnosti přesahují 120 milionů Kč;
- roční úhrn čistého obratu přesahuje 240 milionů Kč;
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50.
Tato pravidla se uplatní pro účetní období začínající od 1. ledna 2026, přičemž splnění limitů se posuzuje vždy k rozvahovému dni za dvě bezprostředně předcházející účetní období (tj. již za roky 2024 a 2025).
Dosavadní právní úprava dopadala přísně zejména na malé akciové společnosti, u nichž postačovalo překročení jediného kritéria (typicky obratu nad 80 mil. Kč) ke vzniku povinnosti auditu. Od roku 2026 tato obecná povinnost pro malé účetní jednotky podle zákona o účetnictví odpadá. Pokud se tedy účetní jednotka i přes právní formu (akciová společnost) vejde do kategorie „malá“, povinnost auditu jí zpravidla nevzniká.
První účetní závěrkou, u níž bude možné tento režim uplatnit, bude závěrka za rok 2026.
Úroky u družstevního bydlení
Dochází k rozšíření možnosti uplatnění odpočtu úroků z úvěrů na bydlení i na členy bytových družstev. Zatímco dosud bylo možné od základu daně odečítat úroky zejména u úvěrů sjednaných přímo poplatníkem (typicky hypotečních úvěrů), od zdaňovacího období roku 2026 se tato možnost nově vztahuje i na vybrané případy družstevního bydlení.
Členové bytových družstev zpravidla splácejí tzv. anuitu, která představuje jejich podíl na úvěru, jenž si vzalo samotné družstvo na financování pořízení nebo výstavby nemovitosti. Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje nově odečíst poměrnou část úroků z tohoto úvěru, pokud tyto úroky připadají na členský podíl poplatníka a jsou jím v rámci anuitních splátek skutečně hrazeny.
Podmínky pro uplatnění odpočtu:
- úvěr družstva musí být použit na financování bytové potřeby (koupě, výstavba nebo rekonstrukce) a poplatník musí byt užívat k uspokojení vlastní bytové potřeby nebo potřeby osob blízkých;
- poplatník musí být v daném období členem bytového družstva;
- celkový limit pro odpočet úroků (součet vlastních hypoték a těchto družstevních úroků) zůstává 150 000 Kč na jednu společně hospodařící domácnost.
Změna se týká úroků zaplacených v roce 2026. Poprvé tedy tuto úlevu uvidíte ve svém daňovém přiznání (nebo ročním zúčtování u zaměstnavatele) na začátku roku 2027.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Snaha státu o sjednocení oznamovacích povinností do jednoho formuláře se od roku 2026 promítá do právní úpravy v podobě jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento systém má ambici výrazně zjednodušit reportování tím, že postupně nahradí řadu dosavadních formulářů (např. ELDP, PVPOJ či vybraná hlášení vůči Úřadu práce) jedním centralizovaným podáním.
Princip spočívá v tom, že zaměstnavatel předává data pouze jednou, a to elektronicky České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která funguje jako centrální sběrné místo a následně data zpřístupňuje dalším orgánům veřejné správy.
Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů, je účinný od 1. ledna 2026, přičemž samotná povinnost podávat hlášení je z technických důvodů odložena na 1. dubna 2026.
Ačkoliv dochází ke snížení počtu jednotlivých formulářů, rozsah poskytovaných údajů se naopak rozšiřuje. Zaměstnavatelé budou nově předávat detailní informace o pracovněprávních vztazích, které se svým rozsahem blíží elektronickému vedení mzdové evidence. Půjde zejména o údaje o pracovní době, odpracovaných hodinách, práci přesčas, čerpání dovolené či vyplacených příplatcích.
Systém tak současně omezuje možnost dodatečných oprav a klade vyšší nároky na přesnost a aktuálnost vedené mzdové agendy.
Možnost nové vratky DPH
V oblasti DPH dochází od 1. ledna 2026 k významnému procesnímu posunu. Zavádí se nový mechanismus umožňující vrácení tzv. bezdůvodně zaplacené daně. Tento institut řeší situace, kdy byla DPH na daňovém dokladu uplatněna nesprávně (např. použitím nesprávného režimu, chybné sazby nebo v případě plnění, které mělo být osvobozeno), avšak standardní postup opravy již není reálně možný.
V běžném režimu platí, že opravu provádí dodavatel prostřednictvím opravného daňového dokladu. Problém nastává zejména tehdy, pokud obchodní partner:
Pokud v takovém případě dodavatel daň státu řádně přiznal a odvedl, avšak příjemci plnění ji již nemůže vrátit, umožňuje právní úprava za splnění stanovených podmínek uplatnit nárok přímo vůči správci daně.
Nárok na vrácení daně se uplatňuje zvláštním postupem vůči správci daně, přičemž je nutné doložit zejména existenci původního zdanitelného plnění, výši uplatněné daně a skutečnost, že nastaly zákonem předvídané překážky na straně dodavatele.
Klíčovou podmínkou je, že dodavatel tuto daň skutečně přiznal a odvedl. Pokud by šlo o situaci, kdy dodavatel daň pouze naúčtoval, ale státu ji neodvedl, tento mechanismus využít nelze.
Zdravotní pojištění
V oblasti veřejného zdravotního pojištění dochází od 1. ledna 2026 k úpravám, které se dotknou zejména podnikatelů vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší. Změny se soustředí především na vymezení tzv. státních pojištěnců (osob, za které hradí pojistné stát) a na pravidla placení záloh.
Jednou z významných změn je zúžení okruhu osob, za které stát hradí pojistné z titulu péče o děti. Dosavadní možnost být státním pojištěncem při péči o dvě a více dětí do 15 let věku k 31. prosinci 2025 zaniká.
Od roku 2026 bude stát plátcem pojistného mimo jiné za osoby, které osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku.
Pro rodiče dětí ve věku 7 až 15 let, kteří dosud využívali status státního pojištěnce pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, to v praxi znamená ztrátu tohoto titulu. Pokud současně nesplňují jiný zákonný důvod pro výkon vedlejší činnosti (např. zaměstnání nebo pobírání důchodu), bude jejich činnost posuzována jako hlavní, se všemi důsledky včetně povinnosti hradit minimální zálohy. Pro rok 2026 činí minimální měsíční záloha 3 306 Kč.
Současně novela přináší i určité zjednodušení podmínek. Dochází ke zrušení dřívějšího omezení, podle kterého mohlo dítě navštěvovat mateřskou školu maximálně 4 hodiny denně, aniž by pečující osoba ztratila status státního pojištěnce. Nově není délka pobytu dítěte v předškolním zařízení rozhodná a pečující osoba může vedle péče o dítě do 7 let vykonávat výdělečnou činnost bez omezení, aniž by o tento status přišla.
Dále platí, že osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší zpravidla nehradí zálohy na zdravotní pojištění v průběhu roku a pojistné doplácí jednorázově po podání ročního přehledu za daný rok.
Srážková daň u odměny statutárního orgánu
Od 1. ledna 2026 dochází ke změně ve způsobu zdanění odměn členů statutárních a dozorčích orgánů (např. jednatelů či členů představenstev), kteří jsou daňovými nerezidenty České republiky. Dosavadní režim, kdy byla z těchto příjmů uplatňována konečná srážková daň ve výši 15 %, se v relevantním rozsahu nahrazuje režimem zálohové daně.
Nově budou tyto odměny zdaňovány obdobně jako příjmy daňových rezidentů, tedy prostřednictvím zálohové daně s uplatněním progresivní sazby daně:
- 15 % pro příjmy do stanoveného limitu;
- 23 % pro část příjmů tento limit přesahující.
Hranice pro uplatnění vyšší sazby odpovídá 36násobku průměrné mzdy. Pro rok 2026 tato částka činí 1 762 812 Kč (při průměrné mzdě 48 967 Kč).
Změna současně znamená zvýšené administrativní nároky na straně nerezidentů. V důsledku aplikace zálohové daně již není daňová povinnost ve všech případech konečně vypořádána prostřednictvím plátce daně a může vzniknout povinnost podat v České republice daňové přiznání a vypořádat daň individuálně.
Závěrem
Výše uvedené změny v některých případech vyžadují včasnou přípravu a odpovídající nastavení vnitřních procesů. Vzhledem k tomu, že u řady nových institutů, zejména u kvalifikovaných opčních programů nebo statusu pečující osoby, nelze nároky zpravidla uplatnit zpětně, doporučujeme na tyto změny reagovat s dostatečným předstihem.
Advokátní kancelář ASPIDOS s.r.o. je v těchto záležitostech klientům plně k dispozici. Jednotlivé agendy zajišťujeme ve spolupráci s našimi dlouhodobými smluvními partnery z oblasti daní a účetnictví, což nám umožňuje poskytovat komplexní poradenství a pomoci s praktickou implementací nových pravidel pro rok 2026.
Tomáš Malina, paralegal
Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner