Podnikatelé budou nově povinni:

• umožnit uplatnění odstoupení plně online,
• zajistit, aby byl tento proces snadno dostupný a srozumitelný,
• informovat spotřebitele o této možnosti jasným způsobem.

Tato povinnost doplňuje stávající úpravu odstoupení od smlouvy a úzce souvisí s informačními povinnostmi podle občanského zákoníku.

Rozhodnutí má přímý dopad na každodenní praxi podnikatelů, zejména provozovatelů e-shopů, marketplace platforem a retailových prodejců.

Nestačí pouze doplnit k produktu údaj o nejnižší ceně za posledních 30 dní. Tato cena musí být zároveň skutečným základem pro výpočet slevy. Pokud systém cenotvorby pracuje s jinou referenční cenou, vystavuje se podnikatel riziku porušení zákona.

Klíčový je soulad mezi cenovou historií výrobku a komunikovanou slevou. Sleva, která není odvozena od nejnižší ceny za posledních 30 dní, nemůže být považována za správně oznámenou.

Podnikatelé by proto měli ověřit, zda jejich interní nastavení cen a slev – včetně technického řešení e-shopu nebo marketingových nástrojů – odpovídá skutečným požadavkům zákona o ochraně spotřebitele.

Zásadní novinkou je, že spotřebitelé budou mít právo požadovat opravu výrobku i mimo záruční dobu, pokud jde o výrobky, které jsou podle práva EU technicky opravitelné.

Typicky se jedná například o:

• pračky, sušičky a myčky,
• ledničky a vysavače,
• mobilní telefony, tablety a další elektroniku.

Změna tedy nevytváří obecnou povinnost opravovat „cokoliv“, neboť povinnost je omezena na výrobky, na které se vztahují předpisy EU, které upravují požadavky a opravitelnost.

Výrobce (resp. subjekt, který výrobek uvádí na trh pod svým jménem nebo značkou) bude povinen:

• opravu zajistit v přiměřené lhůtě,
• nabídnout ji za přiměřenou cenu,
• zajistit dostupnost náhradních dílů.

Smyslem právní úpravy není ukládat podnikatelům povinnost poskytovat opravy bez nároku na úhradu, ale předcházet situacím, kdy je oprava fakticky neproveditelná nebo ekonomicky nepřiměřená. Opravu může podnikatel zajistit buď vlastními silami, nebo prostřednictvím třetí osoby. Z důvodové zprávy vyplývá, že oprava může být provedena bezplatně nebo za přiměřenou cenu, vždy však v přiměřené lhůtě. Jako alternativu může podnikatel spotřebiteli nabídnout také renovovaný výrobek.

Výklad pojmu „přiměřená cena“ bude v praxi klíčový. Směrnice nepředpokládá, že by oprava musela být pro výrobce ekonomicky ztrátová, zároveň však nesmí být nastavena tak, aby fakticky odrazovala spotřebitele od využití práva na opravu. Lze očekávat, že právě otázka přiměřenosti ceny a lhůty bude předmětem dohledu i případné judikatury.

U výrobků dovážených ze třetích zemí se odpovědnost za splnění zákonných povinností v rámci EU odvíjí od toho, kdo výrobek uvádí na trh. Nemá-li výrobce v Evropské unii svého zplnomocněného zástupce, přecházejí tyto povinnosti na dovozce, tedy na osobu, která výrobek ze třetí země poprvé uvede na trh EU. Není-li možné určit ani dovozce, odpovídá distributor, který výrobek na unijní trh dodal, aby bylo vždy zřejmé, kdo za výrobek na trhu EU nese odpovědnost.

Nová úprava tak dále posiluje princip, podle něhož musí být na území EU vždy identifikovatelný subjekt odpovědný za výrobek a jeho životní cyklus.

Mezi další povinnosti, které podnikatelům vzniknou a jejichž nastavení by nemělo být podceněno, patří informační povinnost vůči spotřebitelům. Podnikatelé budou muset poskytovat jasné, srozumitelné a úplné informace o právech spotřebitele i o svých povinnostech, a to způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti ani neuvádí v omyl.

Dohled nad dodržováním nové legislativy bude vykonávat Česká obchodní inspekce, přičemž je důležité nové povinnosti nepodcenit, jelikož navrhovaná legislativa připouští za porušení těchto nových povinností vysoké sankce, a to peněžitou pokutu do výše až 5 000 000 Kč.

Je důležité připomenout, že osvobození od DPH u zásilek ze třetích zemí bylo zrušeno již v roce 2021. DPH se dnes uplatňuje na veškeré dovezené zboží bez ohledu na jeho hodnotu.

Nové clo dopadá zejména na zásilky, u nichž je DPH odváděna prostřednictvím tzv. zvláštního režimu pro prodej na dálku (IOSS). Spotřebitel jej typicky pozná podle toho, že DPH zaplatí přímo při nákupu na e-shopu. Zavedením specifického cla dochází k většímu souladu a harmonizaci mezi daňovým a celním zatížením těchto dovozů.

Současně dochází k dalšímu omezení atraktivity modelu, kdy jsou nízkohodnotové zásilky zasílány přímo koncovým zákazníkům bez fyzické přítomnosti prodejce v EU. Nové clo tak nepřímo podporuje modely, v nichž je zboží distribuováno prostřednictvím skladů umístěných na území Unie.

Lze očekávat, že část mimoevropských prodejců bude reagovat zřizováním skladových center na území EU nebo spoluprací s evropskými fulfillment partnery. Pro evropské e-shopy to může znamenat změnu konkurenční dynamiky – výhoda nižší ceny u některých zahraničních prodejců se může postupně snižovat.