OSVČ ve společnosti: kdy obchodní spolupráce začíná být rizikem

Spolupracujete s OSVČ, které pro vaši společnost pracují dlouhodobě, pravidelně a podle pokynů vašich manažerů? Pak nejde jen o otázku smlouvy nebo fakturace. Takový vztah může být při kontrole inspektorátu práce posouzen jako závislá práce, a tedy v konečném důsledku jako rizikový švarcsystém.

V souvislosti s připravovanou úpravou platformové práce se znovu řeší i samotná definice závislé práce. Téma se přitom netýká jen digitálních platforem typu Wolt, Bolt nebo Uber. Dopad může mít i na běžné společnosti, které využívají externisty v obchodních, administrativních, technických nebo provozních rolích.

V článku vysvětlujeme, proč bude rozhodující skutečné fungování spolupráce, jaká rizika vznikají u hraničních modelů a co by si společnosti měly zkontrolovat už nyní.

Nejde jen o platformy. Dopad může pocítit i běžná společnost

Debata o platformové práci se může zdát vzdálená společnostem, které neprovozují žádnou digitální aplikaci. Ve skutečnosti ale znovu otevírá širší otázku: kde končí samostatné podnikání a kde už začíná závislá práce.

Toto rozlišení je důležité i pro běžné zaměstnavatele a podnikatele. Riziko se může týkat například dlouhodobé spolupráce s obchodníky, IT specialisty, administrativní podporou nebo provozními externisty, kteří fakticky fungují podobně jako zaměstnanci.

Právě v těchto vztazích bývá v praxi sporné, zda jde ještě o skutečně samostatné podnikání, nebo už o výkon práce, který má znaky zaměstnaneckého vztahu.

Název smlouvy společnost neochrání

Při posuzování švarcsystému není rozhodující, zda smlouvu nazvete obchodní spoluprací nebo spoluprací s OSVČ. Rozhodující je, jak vztah funguje v každodenní praxi.

Pokud externista pracuje osobně, pravidelně, podle pokynů společnosti, bez reálné možnosti zastoupení a jako součást její organizační struktury, může být vztah rizikový bez ohledu na to, že vystavuje faktury na IČO.

V praxi se sleduje zejména to, zda osoba:

  • vykonává práci osobně,
  • řídí se pokyny společnosti,
  • je zapojená do organizační struktury,
  • může se reálně nechat zastoupit,
  • nese vlastní podnikatelské riziko,
  • vystupuje vůči okolí vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Právě na této rovině se rozhoduje, zda jde o legitimní obchodní spolupráci, nebo o výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.

Co se může změnit

Současná právní úprava vymezuje závislou práci několika znaky. Sleduje se zejména nadřízenost a podřízenost, výkon práce podle pokynů, osobní výkon práce a práce jménem zaměstnavatele.

Podle dosud veřejně dostupných informací by se připravovaná úprava mohla více soustředit na dva hlavní pilíře:

  • vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
  • výkon práce jménem zaměstnavatele.

Ostatní okolnosti, jako například pokyny, dohled, organizace práce nebo pracovní doba, by pak mohly sloužit jako kritéria pro konkrétní posouzení těchto znaků.

Pro společnosti je podstatné hlavně to, že i dílčí změna definice může ovlivnit, jak budou kontrolní orgány a soudy hodnotit hraniční spolupráce s OSVČ. Nejvíce rizikové budou vztahy, které se už dnes fakticky podobají zaměstnání.

Riziko často vzniká u spoluprací, které vypadají běžně

Riziko švarcsystému nevzniká jen u zjevně obcházených pracovních vztahů. Často se objeví u modelů, které společnost považuje za běžnou a praktickou spolupráci.

Typicky jde o situaci, kdy OSVČ:

  • pracuje pro společnost dlouhodobě a pravidelně,
  • plní úkoly zadávané manažery společnosti,
  • je zapojená do běžného provozu,
  • nemůže se reálně nechat zastoupit,
  • nenese významnější podnikatelské riziko,
  • vůči klientům nebo kolegům vystupuje jako součást společnosti.

V takové situaci nestačí, že existuje obchodní smlouva a fakturace na IČO. Pokud reálné fungování odpovídá zaměstnání, právní riziko existuje už podle současné právní úpravy.

Případná změna definice závislé práce se může dotknout právě těchto hraničních vztahů. Nemusí automaticky změnit všechny dosavadní obchodní modely na protiprávní, ale může zvýšit význam toho, jak je spolupráce nastavena fakticky.

Soudy sledují realitu, ne ekonomickou výhodnost modelu

Stejný směr potvrzuje i aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu. Ten v rozsudku ze dne 16. 3. 2026, čj. 7 Ads 52/2025-27, znovu zdůraznil, že při posuzování závislé práce je rozhodující skutečné fungování vztahu.

Pro společnosti je důležitá hlavně praktická pointa: ani to, že je určitý model v odvětví běžný nebo ekonomicky výhodný, samo o sobě neznamená, že je právně bezpečný.

Pokud konkrétní vztah fakticky vykazuje znaky závislé práce, může být problémem i tehdy, když jej obě strany považují za běžnou obchodní spolupráci.

Co by společnosti měly zkontrolovat už nyní

Společnosti by neměly čekat až na finální podobu legislativy, rizikové modely spolupráce s OSVČ mohou být problematické už dnes. Připravované změny mohou jen zvýšit pozornost, kterou jim budou věnovat kontrolní orgány.

Prakticky doporučujeme prověřit tři roviny:

  1. Smlouvy
    Odpovídají skutečně samostatné podnikatelské spolupráci, nebo spíše zastírají výkon práce podobný zaměstnání?
  2. Řízení práce
    Kdo zadává úkoly, kontroluje práci, organizuje čas externisty a určuje způsob výkonu práce?
  3. Postavení externisty ve společnosti
    Působí externista jako nezávislý dodavatel, nebo fakticky jako člen interního týmu?

Největší riziko vzniká tam, kde smlouva popisuje podnikání, ale každodenní praxe připomíná zaměstnání.

Závěr

Připravovaná úprava platformové práce znovu upozorňuje na otázku, která je pro společnosti praktická už dnes: jak bezpečně nastavit spolupráci s OSVČ.

Samostatná spolupráce s externisty zůstává legitimní, musí ale odpovídat realitě. Pokud OSVČ pracuje dlouhodobě, osobně, podle pokynů společnosti a bez skutečného podnikatelského rizika, může být vztah posouzen jako závislá práce – bez ohledu na název smlouvy nebo fakturaci.

Pro společnosti je proto vhodné prověřit nejen smluvní dokumentaci, ale i každodenní fungování spolupráce. Včasná revize může snížit riziko sankcí, doměřování odvodů i následných sporů.

Pokud si nejste jistí, zda vaše nastavení spolupráce odpovídá aktuálním požadavkům, v ASPIDOS s vámi rádi provedeme rychlý audit a navrhneme konkrétní úpravy.

Kristýna Kubíčková, paralegal

Mgr. Marika Klepárníková, advokátní koncipientka

Přejít nahoru