Duševní vlastnictví Archivy - ASPIDOS advokátní kancelář https://aspidos.cz/category/dusevni-vlastnictvi/ Špičkové právní služby pro podnikatele Thu, 24 Sep 2026 10:44:59 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=7.1.3 https://aspidos.cz/wp-content/uploads/2024/11/cropped-aspidos-ico-32x32.jpg Duševní vlastnictví Archivy - ASPIDOS advokátní kancelář https://aspidos.cz/category/dusevni-vlastnictvi/ 32 32 Ochranná známka vs. doména: kdo má přednost? https://aspidos.cz/ochrana-znamka-vs-domena/ Thu, 24 Sep 2026 08:48:55 +0000 https://aspidos.cz/?p=3860 Ochranná známka vs. doména: kdo má přednost? Máte zaregistrovanou ochrannou známku, ale doménu se stejným názvem drží někdo jiný? Nebo […]

Článek Ochranná známka vs. doména: kdo má přednost? se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Ochranná známka vs. doména: kdo má přednost?

Máte zaregistrovanou ochrannou známku, ale doménu se stejným názvem drží někdo jiný? Nebo naopak provozujete doménu už několik let a najednou vám přijde výzva od vlastníka ochranné známky?

Podobné situace nejsou výjimečné. Podnikatelé často řeší ochrannou známku a doménu odděleně, přitom právě tady vznikají zbytečné spory. Ochranná známka vám automaticky nezajistí výlučné právo na odpovídající doménu. A samotná doména vás zase automaticky neochrání před nároky vlastníka starší ochranné známky.

Rozhodující bývá, kdo má ke konkrétnímu označení silnější právo, zda doména byla registrována poctivě a zda ji její držitel používá legitimním způsobem.

Ochranná známka a doména nejsou totéž

Ochranná známka je právo k označení. Registruje se pro konkrétní výrobky nebo služby a jejím vlastníkům dává výlučné právo používat dané označení v obchodním styku.

Doména je naproti tomu technická a smluvní adresa na internetu. Její registrací nezískáváte vlastnické právo ke slovu jako takovému, ale oprávnění doménu užívat podle pravidel příslušného registru. U domén navíc obecně platí princip časové priority: kdo si volnou doménu zaregistruje dříve, ten ji zpravidla získá.

To ale neznamená, že dřívější registrace domény vždy vítězí. Pokud byla doména registrována nebo užívána nepoctivě, například s cílem parazitovat na cizí značce nebo ji majiteli ochranné známky draze prodat, může být její držitel nucen doménu převést nebo přestat užívat.

Kdy už jde o cybersquatting

Typickým problémem je tzv. cybersquatting. Jde o situaci, kdy někdo zaregistruje doménu shodnou nebo zaměnitelnou s cizí značkou, aniž by k ní měl legitimní důvod.

Nejčastější motivace bývá jednoduchá: držitel domény nechce budovat vlastní projekt, ale čeká, až se ozve skutečný vlastník značky a doménu od něj odkoupí. Někdy jde také o snahu blokovat konkurenta, odvádět návštěvnost, vytvářet záměnu u zákazníků nebo poškozovat pověst značky.

České právo pojem cybersquatting výslovně nedefinuje. V praxi se podobné jednání posuzuje zejména jako nekalá soutěž, případně jako zásah do práv z ochranné známky.

Samotná registrace ochranné známky nestačí

Častým omylem je představa, že vlastník ochranné známky má automaticky právo na každou doménu, která obsahuje jeho označení. Tak jednoduché to není.

V doménových sporech se zpravidla zkoumá zejména:

  1. zda má navrhovatel práva k označení, typicky ochrannou známku nebo jinak prokazatelně zavedené označení,
  2. zda je napadená doména shodná nebo zaměnitelná s tímto označením,
  3. zda držitel domény nemá vlastní legitimní zájem a zda jednal ve zlé víře.

Právě třetí bod bývá rozhodující. Jinak se bude posuzovat doména, kterou někdo poctivě používá pro svůj podnikatelský projekt, a jinak doména, která pouze blokuje cizí značku nebo směřuje návštěvníky na zavádějící obsah.

Zlá víra není jen nabídka k prodeji

Zlá víra může mít mnoho podob. Typicky půjde o situaci, kdy držitel domény:

  • zaregistroval doménu hlavně proto, aby ji prodal vlastníkovi ochranné známky,
  • brání vlastníkovi značky v jejím používání na internetu,
  • přesměrovává uživatele na konkurenční služby,
  • vytváří dojem, že je s vlastníkem značky propojen,
  • využívá podobnost nebo pověst cizího označení.

Rozhodovací praxe zároveň ukazuje, že zlá víra nemusí spočívat jen v aktivním provozu webu. Za určitých okolností může být problematické i pouhé držení domény, zejména pokud jde o známé označení a držitel nemá žádné věrohodné vysvětlení, proč doménu drží.

Co když doménu držíte oprávněně

Ani vlastník ochranné známky nemusí mít vždy pravdu. Pokud jste doménu registrovali v dobré víře a máte pro její užívání legitimní důvod, můžete se bránit.

Legitimní zájem může existovat například tehdy, pokud:

  • doména odpovídá vaší obchodní firmě, jménu nebo dlouhodobě používanému označení,
  • jde o obecný nebo popisný výraz,
  • doménu jste začali poctivě používat dříve, než druhá strana získala ochrannou známku,
  • doména slouží reálnému projektu a není zaměřena na parazitování na cizí značce.

V takové situaci je důležité nenechat výzvu bez reakce. Mlčení se v těchto řízeních zpravidla nevyplácí.

Jak se domény domoci

Pokud zjistíte, že někdo drží doménu odpovídající vaší značce, existuje několik cest.

Nejprve dává smysl vyhodnotit sílu vaší pozice. Nestačí jen říct „máme ochrannou známku“. Je potřeba posoudit, kdy byla doména registrována, jak je užívána, zda držitel může mít legitimní zájem a zda lze prokázat zlou víru.

Někdy je nejrychlejší vyjednávání. Pokud druhá strana doménu nevyužívá, může být dohoda efektivnější než spor.

U domén .cz lze využít alternativní řešení sporů před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. U generických domén, jako jsou například .com nebo .net, se typicky využívá řízení podle UDRP. Výsledkem může být převod nebo zrušení domény, nikoli však přiznání náhrady škody.

Soudní řízení připadá v úvahu zejména tehdy, pokud je potřeba řešit i náhradu škody, bezdůvodné obohacení nebo nekalou soutěž.

Nejlepší obrana je prevence

Při budování značky by ochranná známka a doména neměly být řešeny odděleně.

Ještě před spuštěním projektu je vhodné ověřit:

  • zda neexistují starší ochranné známky,
  • zda není podobné označení používáno konkurencí,
  • zda jsou dostupné klíčové domény,
  • zda dává smysl registrovat více variant,
  • zda nejsou rizikové zaměnitelné varianty.

Registrace domény obvykle stojí zlomek toho, co následný spor. U důležitých označení se proto vyplatí řešit domény a ochranné známky současně.

Závěrem

Ve sporu mezi ochrannou známkou a doménou neplatí jednoduché pravidlo, že vždy vítězí ten, kdo byl první. Důležitá je kombinace více okolností: síla označení, časová priorita, způsob užívání domény, legitimní zájem držitele a případná zlá víra.

Pokud řešíte doménu odpovídající vaší značce, nebo jste naopak obdrželi výzvu od vlastníka ochranné známky, je vhodné situaci posoudit dříve, než podniknete první krok. Právě první reakce často rozhoduje o dalším vývoji sporu.

Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner

Denis Kadlčík, paralegal

Podobné články

Článek Ochranná známka vs. doména: kdo má přednost? se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> Nový test závislé práce: co se mění a proč na tom záleží https://aspidos.cz/novy-test-zavisle-prace-co-se-meni-a-proc-na-tom-zalezi/ Tue, 15 Sep 2026 11:55:20 +0000 https://aspidos.cz/?p=3790 Zjistěte, jak se mění posuzování závislé práce a švarcsystému a na co si musí dát zaměstnavatelé pozor při spolupráci s OSVČ. Proč nejde jen o technickou změnu Připravovaná novela zákoníku

Článek Nový test závislé práce: co se mění a proč na tom záleží se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Zjistěte, jak se mění posuzování závislé práce a švarcsystému a na co si musí dát zaměstnavatelé pozor při spolupráci s OSVČ.

Proč nejde jen o technickou změnu

Připravovaná novela zákoníku práce může významně změnit způsob, jakým se bude v praxi posuzovat závislá práce. Nejde přitom pouze o zkrácení nebo formulační úpravu její zákonné definice. Návrh počítá s tím, že z dosavadních čtyř základních znaků zůstanou pouze dva a současně se nově podrobněji vymezí, kdy je mezi stranami dán vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.

Podstatná proto není jen změna počtu zákonných znaků, ale především jejich nové uspořádání a význam. Některé okolnosti, které dnes vystupují jako samostatné znaky závislé práce, mají nově plnit jinou roli při posuzování celého vztahu. Těžiště hodnocení se tak může výrazněji přesunout k otázce, zda jedna strana práci druhé osoby skutečně organizuje, řídí a kontroluje způsobem typickým pro zaměstnanecký vztah.

Novela je součástí připravované úpravy platformové práce, její význam však přesahuje digitální platformy. Mění totiž obecnou definici závislé práce v zákoníku práce. Pro praxi proto nebude nejdůležitější pouze to, že se zákonný test mění, ale zejména které skutečnosti budou nově rozhodující, které změní svůj dosavadní význam a jak se tím může posunout hranice mezi závislou prací a skutečně samostatnou činností.

Současný stav jako výchozí bod

Aby bylo možné pochopit význam připravované změny, je nejprve potřeba stručně připomenout současnou konstrukci závislé práce. Zákoník práce dnes vychází ze čtyř základních znaků: vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, výkonu práce jménem zaměstnavatele, výkonu práce podle jeho pokynů a osobního výkonu práce zaměstnancem.

Vedle těchto znaků zákon stanoví také podmínky, za kterých má být závislá práce vykonávána. Patří mezi ně zejména výkon za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.

Připravovaná novela tuto konstrukci neponechává beze změny. Některé prvky, které dnes tvoří samostatné znaky závislé práce, mají být nově přesunuty do jiné části zákonného testu nebo získat odlišný význam. Právě v tom spočívá podstatnější změna: nepůjde jen o to, kolik znaků zákon uvádí, ale zejména o to, jakou roli bude každý z nich při posuzování konkrétního vztahu hrát.

Ze čtyř znaků na dva: co bude nově rozhodující

Připravovaná novela mění samotnou konstrukci definice závislé práce. Zatímco současný zákoník práce vychází ze čtyř základních znaků, nově mají být pro určení závislé práce rozhodující pouze dva:

  • výkon práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
  • výkon práce jménem zaměstnavatele.

Na první pohled může tato změna působit jako pouhé zjednodušení zákonné definice. Její význam je však širší. Některé dosavadní znaky totiž z posuzování nezmizí, ale přesunou se do jiné části testu a budou plnit odlišnou funkci. Důležité proto nebude jen to, které znaky zákon výslovně zachová, ale především to, jakým způsobem se bude nově zjišťovat existence vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

Právě tento vztah má být v návrhu konkretizován prostřednictvím čtyř prvků. Posuzovat se má, zda zaměstnavatel:

  • organizuje práci zaměstnance,
  • dohlíží nad výkonem jeho práce,
  • uděluje mu pokyny, podle kterých práci vykonává,
  • a určuje pracovní dobu, ve které je práce vykonávána.

Těžiště posouzení se tak přesouvá od jednotlivých izolovaných znaků k otázce, do jaké míry jedna strana fakticky ovládá způsob, organizaci a čas výkonu práce druhé osoby.

Dobře je tento posun patrný na výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pokyny z návrhu nemizí, přestávají však být samostatným znakem závislé práce. Nově mají představovat jeden z prvků, podle kterých se bude posuzovat existence nadřízenosti a podřízenosti. Samotné udělení určitého pokynu proto nebude třeba hodnotit izolovaně, ale v kontextu toho, zda je součástí širšího systému organizace a řízení práce.

Obdobně se mění postavení osobního výkonu práce. Ten už nemá být samostatným znakem určujícím existenci závislé práce, ale podmínkou jejího výkonu. Tím se mění i jeho význam při posuzování hraničních případů: skutečnost, že osoba plní sjednanou činnost osobně, nebude sama o sobě odpovědí na otázku, zda mezi stranami existuje vztah odpovídající zaměstnání.

Praktickým důsledkem nové konstrukce může být výraznější rozlišení mezi řízením výsledku a řízením samotné práce. Objednatel může u podnikatelské spolupráce požadovat určitý výsledek, stanovit jeho parametry nebo kontrolovat, zda byl řádně dodán. Jinou situací je průběžné řízení osoby, která práci vykonává – tedy určování konkrétních úkolů, způsobu jejich provedení, času výkonu práce a průběžná kontrola každodenní činnosti.

Právě tato hranice může být pro nový test zásadní. Pokud dodavatel odpovídá za sjednaný výsledek, sám si organizuje způsob a čas práce a nepodléhá průběžnému řízení objednatele, může být jeho postavení z pohledu nové úpravy čitelnější. Pokud naopak objednatel fakticky organizuje jeho každodenní činnost, kontroluje její průběh, zadává operativní pokyny a určuje časový režim, budou právě tyto okolnosti významné pro závěr, zda již mezi stranami vzniká vztah nadřízenosti a podřízenosti.

Co už samo o sobě nemusí být rozhodující

Jedním z nejzajímavějších praktických dopadů připravované novely může být změna významu okolností, které byly dosud při posuzování spolupráce s OSVČ často vnímány jako varovné signály. Typicky může jít o osobní výkon práce, pravidelnou odměnu, dlouhodobou spolupráci s jedním klientem nebo poskytování určitých výhod spolupracující osobě.

Navrhovaná úprava však naznačuje, že samotná existence těchto okolností nebude pro závěr o závislé práci rozhodující. Jejich význam bude třeba posuzovat především v kontextu toho, jak je spolupráce skutečně organizována a kdo má faktickou kontrolu nad výkonem práce. Jinou váhu tak může mít například dlouhodobá spolupráce se samostatným dodavatelem, který si sám organizuje svou činnost, a jinou dlouhodobý vztah, ve kterém objednatel každodenně určuje, co, kdy a jak má být vykonáno.

Právě zde se projevuje posun k novému testu nadřízenosti a podřízenosti. Podstatné má být především to, zda objednatel práci organizuje, dohlíží na její výkon, zadává konkrétní pokyny a určuje pracovní dobu. Jednotlivé další okolnosti tak mohou nadále pomáhat dokreslit povahu vztahu, neměly by však být posuzovány odděleně od otázky, kdo práci skutečně řídí.

To může být významné i u osobního výkonu práce. Skutečnost, že dodavatel plní sjednanou činnost osobně, ještě sama o sobě nevypovídá o tom, zda pracuje v podřízeném postavení. Rozhodující bude spíše to, zda si zachovává samostatnost při organizaci a provádění práce, nebo zda je jeho činnost průběžně řízena druhou stranou.

Obdobně lze uvažovat o benefitech nebo jiné podpoře poskytované spolupracující osobě. Příspěvek na vzdělávání, odborné vybavení nebo jiný motivační prvek nemusí sám o sobě měnit podnikatelskou spolupráci v zaměstnanecký vztah. Význam může získat až jako součást širšího nastavení, v němž je externista současně začleněn do interního provozu a jeho každodenní práci fakticky organizuje a kontroluje společnost.

Praktická změna proto nespočívá v tom, že by dosavadní indicie přestaly být relevantní. Mění se spíše způsob, jakým mají být čteny. Samotná dlouhodobost spolupráce, osobní výkon nebo pravidelná fakturace nemusí být problémem; podstatné bude, zda jsou spojeny s takovou mírou řízení a kontroly, která již odpovídá vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

Znamená novela konec švarcsystému?

Připravovaná novela švarcsystém neruší ani nemění základní pravidlo, že závislá práce má být vykonávána v pracovněprávním vztahu. Mění však způsob, jakým se bude posuzovat, zda konkrétní spolupráce tuto hranici již překročila.

V praxi tak nepůjde o oslabení zákazu zastřených pracovněprávních vztahů, ale spíše o přesnější vymezení toho, na které okolnosti se má při jejich posuzování soustředit hlavní pozornost. Nový test by měl více akcentovat skutečnou míru řízení a kontroly nad prací druhé osoby, nikoli samotnou existenci jednotlivých okolností typických i pro běžné podnikatelské vztahy.

To může mít význam zejména pro hraniční případy. U skutečně samostatných dodavatelů může nové vymezení přinést větší prostor pro odlišení podnikatelské spolupráce od zaměstnání. Naopak tam, kde objednatel fakticky určuje způsob výkonu práce, organizuje její průběh, kontroluje každodenní činnost a stanovuje časový režim, nebude nová úprava představovat cestu k legalizaci dosavadního zaměstnaneckého modelu pouze tím, že je formálně nastaven jako spolupráce s OSVČ.

Přesnější proto může být říci, že novela nemění samotný zákaz švarcsystému, ale může posunout hranici, podle které se bude rozlišovat mezi samostatnou činností a závislou prací. Význam nové konstrukce se přitom naplno ukáže až v aplikační praxi. Inspekce práce a správní soudy budou muset vyložit, jak přísně mají být jednotlivé prvky nového testu posuzovány a jak se mají hodnotit ve vzájemné souvislosti.

Právě zde může vzniknout nová interpretační otázka: zda nové vymezení skutečně zvýší právní jistotu u legitimních podnikatelských spoluprací, nebo zda se dosavadní spory pouze přesunou od posuzování jednotlivých znaků k výkladu míry organizace, dohledu, pokynů a časového řízení práce.

Praktický příklad: kdy se z řízení výsledku stává řízení práce

Představme si společnost, která spolupracuje s obchodním zástupcem na IČO. Obchodník pro ni vyhledává nové zákazníky, sjednává obchodní schůzky a předává společnosti poptávky. Odměna je nastavena převážně podle výsledku, například formou provize z uzavřených obchodů. Společnost mu poskytuje informace o produktech, ceníky a obchodní materiály, neurčuje mu však, kdy má práci vykonávat, jakým způsobem má zákazníky oslovovat ani kolik schůzek má v určitém období uskutečnit. Obchodník si sám organizuje svůj čas, může pracovat také pro jiné klienty a nese riziko, že pokud žádný obchod nezprostředkuje, nedosáhne odpovídající odměny.

V takovém případě společnost především stanovuje očekávaný výsledek spolupráce, nikoli každodenní způsob výkonu práce. Právě tato míra samostatnosti může být podle nového testu významná pro závěr, že jde o podnikatelský vztah, a nikoli o vztah založený na nadřízenosti a podřízenosti.

Odlišně by bylo třeba posuzovat situaci, kdy by tentýž obchodník musel pracovat v určeném časovém režimu, pravidelně plnit konkrétní úkoly přidělované obchodním manažerem, průběžně reportovat svou činnost a řídit se stanoveným postupem při oslovování zákazníků. Pokud by společnost současně určovala, které klienty má kontaktovat, kdy má být dostupný a průběžně kontrolovala jeho každodenní výkon, nešlo by již pouze o kontrolu sjednaného výsledku, ale o podstatně intenzivnější řízení samotné práce.

Právě porovnání těchto dvou situací ukazuje praktický význam připravované změny. Rozhodující nebude pouze to, jaký typ činnosti obchodník vykonává nebo jak je nastavena jeho odměna, ale zejména kdo určuje způsob, organizaci a čas výkonu práce. Čím více si tyto otázky ponechává ve své dispozici samotný dodavatel, tím více se vztah blíží samostatnému podnikání. Čím více je naopak přebírá objednatel a průběžně podle nich činnost dodavatele řídí, tím výrazněji se do popředí dostává vztah nadřízenosti a podřízenosti.

Na co by se měly společnosti připravit

Společnosti, které využívají externí spolupráce, by se měly na připravovanou změnu dívat především optikou nového testu nadřízenosti a podřízenosti. Pozornost by proto měla směřovat hlavně k tomu, jak je práce externistů v každodenní praxi zadávána, organizována a kontrolována.

Klíčové bude zejména posoudit, kdo externistovi přiděluje konkrétní úkoly, kdo určuje jejich pořadí a způsob provedení, jak často a v jakém rozsahu probíhá reporting a zda společnost průběžně kontroluje samotný postup práce, nebo pouze výsledek. Významné může být také to, zda je externista povinen být dostupný v určitém časovém režimu, účastnit se pravidelných interních porad nebo se řídit obdobnými provozními pravidly jako zaměstnanci.

Právě v těchto mechanismech se může projevit skutečná míra nadřízenosti a podřízenosti. Jinak bude působit vztah, ve kterém dodavatel obdrží zadání služby nebo očekávaného výsledku a následně si sám určuje způsob, postup a čas jeho dosažení, a jinak spolupráce, při níž manažer průběžně rozděluje úkoly, kontroluje jejich plnění a určuje, kdy a jak mají být vykonány.

Příprava na novou úpravu by proto neměla spočívat především v přepisování smluv, ale v prověření interního způsobu práce s externisty. Praktický význam může mít například nastavení zadávání úkolů, pravidelného reportingu, schvalovacích procesů, účasti na interních poradách, dostupnosti v konkrétních časech nebo způsobu průběžné kontroly výkonu.

U skutečně samostatného dodavatele by tak měl objednatel primárně určovat co má být dodáno a jaký výsledek očekává, zatímco způsob, organizaci a čas provedení by si měl v podstatné míře určovat sám dodavatel. Právě rozdíl mezi kontrolou výsledku a průběžným řízením samotné práce může být pro posouzení konkrétní spolupráce podle nového testu zásadní.

Závěrem

Připravovaná redefinice závislé práce může změnit samotnou logiku jejího posuzování. Nejde jen o snížení počtu zákonných znaků, ale především o přesun pozornosti k tomu, jakým způsobem je práce v konkrétním vztahu organizována, řízena a kontrolována.

Nový test by měl výrazněji rozlišovat mezi situací, kdy objednatel pouze vymezuje požadovaný výsledek spolupráce, a situací, kdy průběžně řídí samotný proces práce. Rozhodující proto může být zejména to, kdo určuje pracovní postup, zadává konkrétní úkoly, kontroluje jejich plnění a stanovuje časový režim, ve kterém má být práce vykonávána.

Pro skutečně samostatné dodavatele může nové vymezení přinést větší předvídatelnost. Pokud si dodavatel zachovává podstatnou míru autonomie při organizaci své činnosti a objednatel kontroluje především sjednaný výsledek, bude jeho postavení odlišné od osoby, jejíž každodenní práci fakticky řídí manažer objednatele.

Pokud bude návrh přijat v současné podobě, účinnost se předpokládá od 1. prosince 2026. Praktický význam nové úpravy tak bude spočívat především v tom, že společnosti budou muset věnovat větší pozornost způsobu, jakým externí práci skutečně řídí. Klíčovou otázkou nebude pouze to, co má externista dodat, ale také kdo rozhoduje o tom, jak, kdy a jakým způsobem bude práce vykonána.

Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner

Theodor Gallat, student

Podobné články

Článek Nový test závislé práce: co se mění a proč na tom záleží se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> Hospodářská soutěž v praxi: co si podnikatelé nesmějí dohodnout a kdy může být problémem dominantní postavení? https://aspidos.cz/hospodarska-soutez/ Thu, 10 Sep 2026 09:37:47 +0000 https://aspidos.cz/?p=3690 Hospodářská soutěž v praxi: co si podnikatelé nesmějí dohodnout a kdy může být problémem dominantní postavení? Můžete se s konkurentem bavit o tom, za kolik prodáváte? Může výrobce svým distributorům

Článek Hospodářská soutěž v praxi: co si podnikatelé nesmějí dohodnout a kdy může být problémem dominantní postavení? se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Hospodářská soutěž v praxi: co si podnikatelé nesmějí dohodnout a kdy může být problémem dominantní postavení?

Můžete se s konkurentem bavit o tom, za kolik prodáváte? Může výrobce svým distributorům určit minimální cenu? A co když naopak váš klíčový dodavatel využívá své silné postavení na trhu a tlačí vás do podmínek, které by si jinak nemohl dovolit?

Ve všech těchto případech se dostáváme do oblasti práva hospodářské soutěže. A zdaleka nejde jen o pravidla pro Google nebo velké nadnárodní kartely. Soutěžní právo se může týkat i běžných vztahů českých podnikatelů – mezi konkurenty, dodavateli a odběrateli.

Aktuálně to velmi dobře ukázal případ společnosti HP TRONIC. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 31. srpna 2026 pravomocně potvrdil společnosti pokutu ve výši 38 971 000 Kč za zakázané dohody o určování minimálních cen dalšího prodeje. Podle ÚOHS společnost více než deset let omezovala své maloobchodní odběratele v možnosti samostatně určit, za jakou cenu budou zboží dále prodávat.

Kde jsou pravidla hospodářské soutěže zakotvena?

Základním českým předpisem je zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Pro podnikatele jsou zásadní zejména dvě oblasti. První představují zakázané dohody mezi soutěžiteli, které upravuje § 3 a násl. zákona. Druhou je zneužití dominantního postavení, které upravuje především § 11. Pokud může posuzované jednání ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, vstupuje do hry také evropské soutěžní právo. Zákazu protisoutěžních dohod odpovídá článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, zatímco zákaz zneužití dominantního postavení obsahuje článek 102 SFEU. To má i praktický důsledek: některé jednání českých podnikatelů může současně porušovat česká i unijní soutěžní pravidla. Přesně to ÚOHS konstatoval například v případě HP TRONIC.

Zakázaná dohoda nemusí být podepsaná smlouva

Podle § 3 zákona jsou zakázány dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže.

Podstatné je, že soutěžní právo nevnímá pojem „dohoda“ jen formálně. Nemusí tedy existovat smlouva nadepsaná „dohoda o cenách“ a podepsaná oběma řediteli. Riziko může vzniknout i při neformální koordinaci budoucího obchodního jednání. Proto nemusí pomoci argument: „My jsme přece nic nepodepsali.“ Zákon výslovně počítá také s jednáním soutěžitelů ve vzájemné shodě. Nejrizikovější bývají dohody mezi konkurenty Zvláštní opatrnost je vhodná při jednání s podnikatelem, který je vaším konkurentem.

Typickými příklady velmi rizikových dohod jsou zejména:

  • dohody o cenách nebo o jejich budoucím vývoji,
  • rozdělení zákazníků,
  • rozdělení území nebo trhu,
  • omezení výroby nebo odbytu,
  • koordinace při výběrových řízeních,
  • případně výměna některých citlivých obchodních informací.

Představme si například dva konkurenční podnikatele, kteří se dohodnou: „Od ledna oba zdražíme o deset procent.“ Nebo: „My nebudeme nabízet vašim zákazníkům a vy nebudete nabízet našim.“ Právě cenové dohody a rozdělování trhu patří mezi klasické příklady tzv. hard-core kartelů.

Velmi známý evropský případ představuje kartel výrobců nákladních automobilů. Evropská komise v roce 2016 uložila společnostem Daimler, DAF, Volvo/Renault a Iveco pokuty v celkové výši téměř 2,93 miliardy EUR za dlouhodobou koordinaci cen nákladních vozidel a dalších aspektů jejich prodeje. MAN pokutě unikl díky tomu, že kartel oznámil Komisi v rámci leniency programu.

Pozor i na informace, které si s konkurenty vyměňujete

Samotné setkávání konkurentů samozřejmě není zakázané.

Podnikatelé se běžně setkávají na konferencích, v profesních sdruženích, při společných projektech nebo obchodních jednáních.

Výrazně problematičtější situace může nastat ve chvíli, kdy si začnou sdělovat informace například o:

  • plánovaném zdražení,
  • budoucích cenách,
  • konkrétních maržích,
  • budoucí obchodní strategii,
  • kapacitách,
  • konkrétních zákaznících,
  • plánované účasti v tendru.

Výměna takových informací může za určitých okolností snížit nejistotu ohledně budoucího chování konkurence a vést ke koordinaci trhu.

Z pohledu compliance je proto dobré, aby zejména obchodní management věděl nejen co nesmí s konkurencí dohodnout, ale také o čem se s ní nemá vůbec začít bavit.

Výběrová řízení: pozor na bid rigging

Velmi závažnou formu zakázané dohody představuje koordinace nabídek ve výběrových řízeních, tzv. bid rigging.

Může jít například o situaci, kdy se uchazeči dohodnou:

  • kdo zakázku vyhraje,
  • kdo podá záměrně vyšší nabídku,
  • kdo nabídku vůbec nepodá,
  • nebo jakou cenu jednotliví účastníci nabídnou.

Smyslem výběrového řízení je přitom právě to, aby jednotliví uchazeči soutěžili nezávisle.

ÚOHS proto bid rigging dlouhodobě řadí mezi nejzávažnější formy kartelového jednání a zveřejňuje k němu vlastní přehled významných rozhodnutí.

Problém může vzniknout i mezi dodavatelem a odběratelem

Soutěžní právo se ale netýká pouze konkurentů. Významná pravidla platí také pro tzv. vertikální dohody, tedy například vztah: výrobce → distributor → maloobchodní prodejce. 

A právě sem patří aktuální případ HP TRONIC. ÚOHS zjistil, že společnost od roku 2012 po dobu více než deseti let určovala svým maloobchodním odběratelům minimální ceny dalšího prodeje. Podle Úřadu také dodržování cen kontrolovala a vůči prodejcům, kteří prodávali levněji, uplatňovala sankce.

Může tedy výrobce doporučit maloobchodní cenu? Obecně ano. Je ale zásadní rozdíl mezi skutečně doporučenou cenou a cenou, která je sice na papíře označena jako doporučená, ale dodavatel ji fakticky vynucuje.

Problém může vzniknout například tehdy, pokud dodavatel:

  • pravidelně sleduje ceny svých prodejců,
  • volá prodejcům, kteří mají cenu příliš nízkou,
  • vyžaduje její zvýšení,
  • hrozí zastavením dodávek,
  • odebere bonusy nebo jiné výhody,
  • případně distributora jinak sankcionuje.

Obdobnou problematiku řešila také Evropská komise v roce 2018 u společností Asus, Denon & Marantz, Philips a Pioneer. Výrobcům uložila pokuty v celkové výši přes 111 milionů EUR za omezování možnosti internetových prodejců samostatně určovat maloobchodní ceny. Komise popsala i používání monitorovacích nástrojů ke sledování cen distributorů a hrozby omezením dodávek při nedodržování požadovaných cen.

Ne každá dohoda mezi podnikateli je zakázaná

Soutěžní právo samozřejmě neznamená, že by spolu podnikatelé nemohli spolupracovat. Naopak. Společné projekty mohou přinášet efektivitu, inovace, nové produkty, úspory nákladů nebo umožnit vstup na nový trh. Právní úprava proto pracuje s řadou výjimek a také s tzv. blokovými výjimkami.

U distribučních vztahů je dnes na evropské úrovni zásadní zejména nařízení Komise (EU) 2022/720 o vertikálních dohodách. Proto nelze používat jednoduchou rovnici: Dohoda mezi podnikateli = zakázaná dohoda. Rozhodující je zejména obsah dohody, ekonomický kontext, postavení stran na trhu a charakter konkrétního omezení. Dominantní postavení není zakázané. Jeho zneužití ano.

Druhou zásadní oblastí soutěžního práva je zneužití dominantního postavení. V českém právu je zákaz zakotven zejména v § 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže a na evropské úrovni v článku 102 SFEU. Nejdůležitější je přitom jedno pravidlo: Dominantní postavení samo o sobě není protiprávní. Zakázané je jeho zneužití. Firma tedy není sankcionována proto, že je úspěšná, získala velkou část trhu nebo je výrazně silnější než konkurence. Pokud ale díky své tržní síle získá postavení, které jí umožňuje chovat se do značné míry nezávisle na konkurentech a zákaznících, vzniká jí zvláštní odpovědnost za způsob, jakým na trhu jedná.

Jak zjistit, zda je podnikatel dominantní?

První otázkou není: „Kolik má firma zaměstnanců?“ ani: „Jak vysoký má obrat?“ Nejdříve je potřeba určit tzv. relevantní trh.

Posuzuje se zejména:

  • jaké výrobky nebo služby jsou vzájemně zastupitelné,
  • na jakém území probíhá soutěž,
  • jaké postavení mají jednotliví soutěžitelé,
  • jak obtížné je na trh vstoupit,
  • zda mohou zákazníci přejít k jinému dodavateli.

Český zákon zároveň obsahuje vyvratitelnou domněnku, podle níž soutěžitel s tržním podílem pod 40 % dominantní postavení nemá, není-li prokázán opak.

Dominance může existovat i na relativně malém trhu

Podstatné je, že relevantním trhem nemusí být celá Česká republika.

Představme si například specifickou surovinu nebo infrastrukturu, která je ekonomicky dostupná pouze v určitém regionu a kterou kontroluje jediný významný dodavatel. Z pohledu celé republiky může jít o relativně malou firmu. Na konkrétním relevantním trhu ale může mít velmi silné, případně dominantní postavení. Proto nemusí fungovat obrana: „My jsme na dominanci příliš malí.“ Rozhodující není absolutní velikost společnosti, ale její tržní síla na konkrétně vymezeném trhu.

Jak může dominantní firma své postavení zneužít?

Český zákon uvádí například:

  • vynucování nepřiměřených obchodních podmínek,
  • diskriminaci obchodních partnerů,
  • vázání jednoho produktu nebo služby na jiné plnění,
  • některé případy odmítnutí přístupu k nezbytné infrastruktuře,
  • nebo dlouhodobé používání nepřiměřeně nízkých cen způsobilých narušit soutěž.

To samozřejmě neznamená, že dominantní podnikatel nesmí být levnější než konkurenti. Naopak – cenová soutěž je jedním ze základních principů trhu. Problém může vzniknout například tehdy, pokud dominantní firma používá podnákladové ceny cíleně jako prostředek k vytlačení konkurence z trhu.

Co když je dominantní podnikatel na druhé straně?

Soutěžní právo ale není důležité jen pro společnosti, kterým může hrozit sankce. Může být také nástrojem obrany podnikatele proti velmi silnému dodavateli, konkurentovi nebo vlastníkovi důležité infrastruktury.

Představme si například výrobce, který potřebuje specifickou lokální surovinu. Existuje jediný reálně použitelný dodavatel a dovážet stejnou surovinu z jiného místa by bylo ekonomicky nebo technologicky prakticky nemožné. Dodavatel následně získá zájem převzít podnik svého odběratele a začne mu odmítat surovinu dodávat s cílem jeho podnikání oslabit. Taková situace samozřejmě není automaticky zneužitím dominantního postavení. Je potřeba řešit vymezení trhu, skutečné postavení dodavatele, existenci alternativ, důvody odmítnutí i dopad na soutěž.

Je to ale typický příklad situace, kdy se nemusíme dívat pouze na smluvní vztah mezi dvěma podnikateli. Relevantní může být také soutěžní právo.

Jaké sankce za porušení soutěžních pravidel hrozí?

Za nejzávažnější porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže může ÚOHS soutěžiteli uložit pokutu až 10 milionů Kč nebo 10 % jeho čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Desetiprocentní limit je zásadní zejména u větších společností, kde mohou sankce dosahovat desítek či stovek milionů korun. Při stanovení konkrétní výše pokuty se samozřejmě zohledňuje zejména povaha, závažnost a délka protiprávního jednání.

Aktuální rozhodovací praxe ukazuje, že nejde o hypotetickou hrozbu. Jen v srpnu 2026 ÚOHS informoval o pravomocných pokutách například 279 milionů Kč za kartel vydavatelů stravenek a téměř 39 milionů Kč v případu HP TRONIC; další vysoké sankce byly ve stejné době ukládány prvostupňově.

Pokutou to nemusí skončit: náhrada škody

Vedle veřejnoprávního postihu existuje také soukromoprávní odpovědnost. V České republice ji speciálně upravuje zákon č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže.

Zákon mimo jiné stanoví domněnku, že v důsledku kartelu vzniká škoda, a vychází z principu její plné náhrady. Soud je navíc za stanovených podmínek v řízení o náhradě škody vázán rozhodnutím ÚOHS, českého soudu nebo Evropské komise o tom, že k omezení hospodářské soutěže došlo a kdo se jej dopustil.

Proto může hospodářský dopad porušení soutěžního práva zahrnovat současně:

  • pokutu ÚOHS nebo Evropské komise,
  • náhradu škody poškozeným,
  • úroky,
  • neplatnost některých smluvních ujednání,
  • náklady mnohaletého řízení,
  • ztrátu obchodních vztahů,
  • reputační dopady.

 

Soutěžní právo není jen hrozba. Může chránit i vás.

Pravidla hospodářské soutěže bývají často spojována především s vysokými pokutami.

Pro podnikatele ale mají i druhou stránku. Soutěžní právo není jen souborem pravidel, která mohou vaše podnikání omezovat. Může být také nástrojem, kterým se můžete bránit proti protisoutěžnímu jednání konkurenta, dodavatele nebo jiného výrazně silnějšího hráče na trhu. Proto má smysl nad hospodářskou soutěží přemýšlet nejen ve chvíli, kdy přijde dopis z ÚOHS. Může být relevantní už při přípravě distribučních smluv, kontaktu s konkurencí, obchodní expanzi, přípravě cenové strategie nebo ve chvíli, kdy silný obchodní partner začne využívat své postavení způsobem, který ohrožuje vaše podnikání.

Řešíte soutěžní otázku ve svém podnikání?

Pokud nastavujete distribuční síť, spolupráci s jinými podnikateli, významný obchodní model nebo se setkáváte s problematickým jednáním silnějšího konkurenta či dodavatele, dává smysl soutěžní rizika vyhodnotit dříve, než přerostou ve správní řízení nebo obchodní spor.

V ASPIDOS pomáháme podnikatelům posuzovat smluvní vztahy, obchodní modely i konkrétní obchodní situace z pohledu pravidel hospodářské soutěže.

ASPIDOS | Your Elite Legal Partner

Odkazy: https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/4646-predseda-uohs-petr-mlsna-potvrdil-pokutu-pro-hp-tronic.html?utm

https://competition-policy.ec.europa.eu/antitrust-and-cartels/cartels-cases-and-statistics_en?utm

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-262?utm

Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner

Podobné články

Článek Hospodářská soutěž v praxi: co si podnikatelé nesmějí dohodnout a kdy může být problémem dominantní postavení? se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> GDPR požadavky na spolky https://aspidos.cz/gdpr-spolky-osobni-udaje-clenu-akce-web/ Wed, 02 Sep 2026 10:00:17 +0000 https://aspidos.cz/?p=3601 GDPR požadavky na spolky Spolek může mít deset členů a fungovat převážně díky dobrovolníkům. Jakmile však vede členskou evidenci, vybírá příspěvky, přijímá přihlášky na akce, zveřejňuje fotografie nebo rozesílá newsletter, pracuje

Článek GDPR požadavky na spolky se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

GDPR požadavky na spolky

Spolek může mít deset členů a fungovat převážně díky dobrovolníkům. Jakmile však vede členskou evidenci, vybírá příspěvky, přijímá přihlášky na akce, zveřejňuje fotografie nebo rozesílá newsletter, pracuje s osobními údaji. Z pohledu ochrany osobních údajů není velikost organizace hlavním rozhodujícím faktorem. Podstatné jsou především povaha a rozsah zpracovávaných osobních údajů, účel jejich zpracování a příslušný právní titul.

V praxi se setkáváme se dvěma opačnými přístupy. Některé spolky ochranu osobních údajů vůbec neřeší, protože se považují za příliš malé. Jiné naopak vkládají souhlas se zpracováním osobních údajů do každé přihlášky a domnívají se, že tím splnily veškeré povinnosti. Ani jeden postup není správný.

U spolků platí základní pravidlo: spolek nepotřebuje souhlas pro každou běžnou činnost. Musí však vědět, jaké údaje zpracovává, proč je potřebuje, kdo k nim má přístup a kdy je vymaže.

Jaké osobní údaje spolky typicky zpracovávají

Rozsah údajů se odvíjí od činnosti konkrétního spolku. Jinou agendu má malý kulturní spolek, jinou sportovní klub s dětskými členy a jinou organizace poskytující sociální nebo poradenské služby. Typicky však jde zejména o:

  • identifikační a kontaktní údaje členů, dobrovolníků, dárců a účastníků akcí,
  • údaje o členství, funkcích ve spolku, členských příspěvcích a účasti na členských schůzích,
  • platební a účetní údaje, případně údaje potřebné pro dotace a vyúčtování projektů,
  • fotografie, videozáznamy, výsledkové listiny a další výstupy z pořádaných akcí,
  • technické údaje návštěvníků webu, například IP adresy, údaje z kontaktních formulářů a cookies,
  • ve zvláštních případech také citlivější údaje, například informace o zdravotním stavu, alergiích, zdravotní způsobilosti, náboženském vyznání nebo politických názorech.

Osobním údajem přitom není jen rodné číslo nebo adresa bydliště. Postačí jakákoli informace, která se vztahuje k určené nebo určitelné fyzické osobě. I běžný seznam jmen a e-mailových adres proto podléhá pravidlům ochrany osobních údajů.

Zpracování údajů členů

Souhlas zpravidla není správným právním důvodem

Pro vedení běžné členské agendy spolek souhlas členů nepotřebuje. Údaje nezbytné pro vznik, správu a ukončení členství lze zpracovávat na základě členského vztahu, plnění konkrétních právních povinností nebo oprávněného zájmu spolku. Úřad pro ochranu osobních údajů výslovně uvádí, že dobrovolně sdělené telefonní číslo či e-mail lze používat například k zasílání pozvánek a nekomerčních spolkových sdělení na základě oprávněného zájmu.

Mechanicky vyžadovaný souhlas může být naopak problematický. Má být svobodný a odvolatelný, takže není vhodné na něm stavět zpracování, bez kterého spolek členský vztah nemůže spravovat. Členovi by zároveň mělo být už při podání přihlášky srozumitelně vysvětleno, kdo jeho údaje zpracovává, k jakým účelům, po jakou dobu a komu mohou být zpřístupněny.

Seznam členů a jeho zveřejnění

Pokud spolek vede seznam členů, musí jeho stanovy určit způsob provádění zápisů a výmazů v tomto seznamu a rovněž stanovit, jak bude seznam členů zpřístupněn, případně že zpřístupněn nebude.Rozsah údajů by měl odpovídat skutečným potřebám spolku. Datum narození, rodné číslo nebo kopie dokladu totožnosti nelze sbírat pouze proto, že by se mohly někdy hodit.

Zvláštní opatrnost je nutná při zveřejnění seznamu. Podle § 236 odst. 3 občanského zákoníku může být seznam členů uveřejněn pouze se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni. U neúplného seznamu musí být navíc zřejmé, že úplný není. Zveřejnění na veřejném webu proto nelze odůvodnit jen tím, že se člen při vstupu do spolku seznámil se stanovami. Člen, jehož osobní údaje jsou uvedeny v uveřejněném seznamu členů, může odvolat souhlas s jejich zveřejněním a požadovat jejich odstranění z veřejně přístupného seznamu.

Citlivé údaje vyžadují přísnější režim

Sportovní a volnočasové spolky často pracují s informacemi o zdravotním stavu, alergiích nebo omezeních členů. Jiné spolky mohou už samotnou členskou evidencí nepřímo vypovídat o politických názorech, víře nebo filozofickém přesvědčení. Jde o zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 GDPR, pro které je nutné vedle běžného právního důvodu splnit další podmínku a přijmout vyšší úroveň zabezpečení.

GDPR obsahuje zvláštní výjimku pro některá sdružení s politickým, filozofickým, náboženským nebo odborovým zaměřením. Ta se však vztahuje jen na jejich legitimní činnost, na členy, bývalé členy nebo osoby, se kterými sdružení v souvislosti se svými cíli udržuje pravidelné styky, a nedovoluje bez dalšího předávat takové údaje mimo spolek. Nejde tedy o obecnou licenci ke zveřejňování citlivých informací.

Co s údaji po ukončení členství

Zánikem členství zpravidla odpadá důvod používat kontakt bývalého člena pro běžnou komunikaci nebo jej ponechávat mezi aktivními členy. Neznamená to však, že musí být okamžitě smazána každá zmínka o jeho působení. Některé údaje mohou být po omezenou dobu potřebné pro účetnictví, vyřízení neuhrazených příspěvků, dotace, obranu právních nároků nebo vnitrospolkovou evidenci.

Vhodným postupem je údaje rozdělit podle účelu. Aktivní členská evidence se aktualizuje, přístupy do interních systémů se odeberou a marketingová komunikace se ukončí, pokud pro ni neexistuje samostatný právní důvod. Archivní a účetní údaje se ponechají pouze v nezbytném rozsahu, s omezeným přístupem a s předem určenou dobou uchování.

Údaje návštěvníků, účastníků akcí a podporovatelů

Spolek často zpracovává osobní údaje také o osobách, které nejsou jeho členy, například o návštěvnících debat, účastnících sportovních závodů, dobrovolnících, dárcích nebo zájemcích o jeho služby. Ani v těchto případech není souhlas automaticky nezbytný, protože zpracování může být založeno na jiném právním titulu podle čl. 6 odst. 1 GDPR. U placených i bezplatných akcí může být zpracování nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy. Pokud smluvní vztah nevzniká, může přicházet v úvahu například oprávněný zájem spolku, jsou-li splněny jeho podmínky.

Rozhodující je přiměřenost. Pro rezervaci místa na přednášce obvykle postačí jméno a e-mail. Datum narození, adresa bydliště nebo kontakt na rodinného příslušníka mají smysl jen tehdy, pokud to vyžaduje povaha akce. Údaj o alergii či zdravotním omezení lze požadovat například u tábora nebo sportovního soustředění, nikoli však bez rozmyslu u každé společenské akce. Informace o zpracování by měla být dostupná přímo u registračního formuláře, nikoli skrytá několik odkazů hluboko na webu.

Newslettery a e-mailové pozvánky

Pozvánky na členské schůze, organizační informace a nekomerční zpravodaj pro členy lze zpravidla zasílat bez souhlasu, pokud komunikace souvisí s činností spolku a člen ji může rozumně očekávat. I v takovém případě je vhodné umožnit jednoduché odmítnutí nepovinných sdělení a respektovat případnou námitku proti zpracování založenému na oprávněném zájmu.

U veřejného newsletteru určeného nečlenům je třeba rozlišovat, zda jde o obchodní sdělení, či nikoli. Pokud newsletter pouze informuje o nekomerční činnosti spolku, jeho akcích nebo dalších aktivitách a nepropaguje podnikatelskou činnost spolku ani služby třetích osob, tak nepůjde o obchodní sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb. V takovém případě není předchozí souhlas vyžadován z titulu pravidel pro zasílání obchodních sdělení; zpracování e-mailové adresy však musí být založeno na některém z právních titulů podle GDPR, typicky na oprávněném zájmu, jsou-li splněny jeho podmínky či souhlasu.

Častou a zbytečnou chybou je odeslání hromadného e-mailu tak, že všichni adresáti vidí kontakty ostatních. U menších rozesílek je třeba použít skrytou kopii, u pravidelné komunikace pak raději vhodný rozesílací nástroj s řízenými přístupy a evidencí odhlášení.

Fotografie a záznamy z akcí

Pořizování a zveřejňování fotografií se netýká pouze GDPR, ale také práva na ochranu podoby a soukromí podle § 84 a násl. občanského zákoníku. U běžných reportážních fotografií z veřejné akce nebo veřejného vystoupení nemusí být vždy nutný samostatný písemný souhlas každé zachycené osoby. Použití však musí být přiměřené účelu, okolnostem akce a rozumnému očekávání účastníků.

Jinak je tomu u detailních portrétů, reklamních kampaní, fotografií dětí nebo záběrů ze zdravotně, sociálně či jinak citlivého prostředí. Zde je výslovné a konkrétní svolení zpravidla nejbezpečnějším, a podle okolností i nezbytným řešením. Účastníky je vhodné předem informovat, že se bude fotografovat, sdělit zamýšlené způsoby použití a nabídnout reálnou možnost se fotografování vyhnout. Zveřejnění na sociálních sítích je třeba posuzovat přísněji než u vlastní webové fotogalerie, protože spolek nad dalším využitím záběrů ztrácí podstatnou část kontroly.

Webové stránky, cookies a online formuláře

Web spolku často působí jednoduše, ale může současně používat kontaktní formuláře, analytické nástroje, vložené mapy, videa, sociální pluginy a platební služby. Každý z těchto prvků může předávat osobní údaje dalším subjektům. Spolek by proto měl znát skutečné technické nastavení webu, nikoli pouze text dokumentu o cookies stažený z internetu.

Kontaktní a registrační formuláře mají obsahovat jen potřebná pole a krátkou, snadno dostupnou informaci o zpracování. Web má používat zabezpečené připojení, pravidelné aktualizace a přiměřenou ochranu administrace. U formulářů s citlivějšími údaji je vhodné zvážit, zda se obsah nemá ukládat přímo do zabezpečeného systému namísto běžné e-mailové schránky.

Kdy je potřeba cookie lišta

Pokud web používá pouze technické cookies nezbytné pro svůj provoz, souhlas ani cookie lišta nejsou zpravidla potřeba, jak vyplývá ze zákona o elektronických komunikacích; návštěvníci však mají být o jejich používání informováni. Analytické, marketingové a jiné netechnické cookies lze uložit až po předchozím souhlasu uživatele.

Tlačítka pro přijetí a odmítnutí netechnických cookies mají být dostupná ve stejné vrstvě a srovnatelně výrazná. Zavření lišty, pokračování v prohlížení ani předem zaškrtnuté možnosti nejsou souhlasem. Dokud návštěvník aktivně nesouhlasí, musí netechnické cookies zůstat vypnuté.

Externí dodavatelé a zpracovatelské smlouvy

Osobní údaje často nejsou uloženy pouze ve spolku. Přístup k nim může mít poskytovatel hostingu nebo cloudu, rozesílací platforma, externí správce webu, účetní kancelář či dodavatel členského systému. Pokud dodavatel zpracovává údaje jménem spolku a podle jeho pokynů, je zpracovatelem a vztah musí být upraven smlouvou v souladu s článkem 28 GDPR. Příslušná ujednání mohou být součástí hlavní smlouvy nebo obchodních podmínek; podstatný je jejich obsah, nikoli název dokumentu.

Ne každý dodavatel je však zpracovatelem. Banka, orgán veřejné moci nebo externí auditor mohou pro vlastní zákonné účely vystupovat jako samostatní správci. Před podpisem smlouvy je proto nejprve nutné správně určit role obou stran. U cloudových a online služeb je vhodné prověřit také zapojení dalších zpracovatelů, místo uložení dat, případné předávání mimo Evropský hospodářský prostor, způsob ukončení služby a možnost získat nebo bezpečně vymazat data.

Odpovědnost spolku nekončí tím, že si vybere známou platformu. Příslušný orgán spolku by měl nastavit individuální účty, vícefaktorové ověření, přístup podle rolí a pravidelné odebírání oprávnění bývalým členům výboru, dobrovolníkům a dodavatelům.

Jak dlouho může spolek údaje uchovávat

GDPR nestanoví jednu univerzální dobu uchování. Spolek ji musí určit podle účelu každého zpracování, právních archivačních povinností a reálné potřeby chránit své nároky. Neobstojí pravidlo, že se vše uchovává navždy, protože by se údaje mohly někdy hodit.

  • Údaje aktivních členů se vedou po dobu členství. Po jeho skončení se oddělí údaje potřebné pro evidenci bývalých členů, historické zápisy členských schůzí, účetnictví, dotace nebo právní nároky a zbytek se vymaže či anonymizuje.
  • Údaje účastníků akcí se uchovávají po dobu nezbytnou pro účel jejich zpracování; některé údaje mohou být uchovávány i po skončení akce, například pro účely účetní či dotační evidence, ochrany právních nároků nebo jiné konkrétně odůvodněné evidence spolku. Údaje potřebné pouze pro organizaci konkrétní akce by měly být odstraněny, jakmile již nejsou potřebné.
  • Kontakty pro newsletter se používají typicky do odvolání souhlasu, pokud byl udělen nebo uplatnění námitky. Minimální seznam odhlášených adres lze uchovat výhradně proto, aby jim další rozesílka nebyla omylem zaslána.
  • Doklady o uděleném souhlasu je třeba uchovat po dobu, kdy se o souhlas zpracování opírá, a přiměřeně také pro prokázání jeho zákonnosti.
  • Fotografický archiv může mít dlouhodobou dokumentační hodnotu, ale spolek musí tento účel předem vymezit, omezit veřejné zpřístupnění a respektovat oprávněné žádosti dotčených osob.

Praktickým řešením je jednoduchý retenční plán, který ke každé skupině údajů přiřadí dobu uchování a způsob výmazu. Alespoň jednou ročně by měl spolek zkontrolovat staré členské databáze, registrační formuláře, sdílené disky, e-mailové schránky a zálohy.

Jaké dokumenty by měl mít spolek připravené

GDPR dokumentace nemusí být rozsáhlý šanon vytvořený pouze pro případ kontroly. Musí však odpovídat skutečnému fungování spolku a umožnit doložit, že se osobní údaje používají promyšleně. Základ obvykle tvoří:

  • srozumitelné informace o zpracování pro členy, účastníky akcí, dárce, dobrovolníky a návštěvníky webu,
  • přehled činností zpracování s uvedením účelů, právních důvodů, kategorií údajů, příjemců, dob uchování a zabezpečení,
  • interní pravidla pro přístupy, práci se sdílenými účty, předávání dokumentů, zálohování a bezpečný výmaz,
  • zpracovatelské smlouvy a přehled externích služeb, které mají k údajům přístup,
  • vzory souhlasů pro situace, v nichž je souhlas skutečně potřebný, včetně evidence jeho udělení a odvolání,
  • pravidla pro newslettery, fotografie, webové formuláře a cookies,
  • postup pro vyřizování žádostí členů a dalších osob a pro řešení bezpečnostního incidentu.

Jednotlivé oblasti nemusí být vždy rozděleny do samostatných dokumentů. U menšího spolku může dobře fungovat stručná interní směrnice doplněná informačními texty, přehledem zpracování a smlouvami s dodavateli. Důležité je, aby dokumentace nebyla v rozporu s reálnou činností a provozem spolku.

Nejčastější chyby v praxi

Souhlas pro všechno. Spolek vynucuje obecný souhlas už při vstupu, přestože většinu údajů potřebuje ke správě členství.
  • Nadměrný rozsah údajů. Přihlášky obsahují rodná čísla, úplné adresy nebo zdravotní informace bez konkrétní potřeby.
  • Veřejný seznam členů. Jména, fotografie a kontakty jsou zveřejněny na webu bez splnění podmínek občanského zákoníku a GDPR.
  • Nezabezpečené rozesílky. Hromadný e-mail odhalí adresy všech příjemců nebo je databáze sdílena přes soukromé účty členů výboru.
  • Údaje bez data výmazu. Staré členské seznamy, přihlášky a zdravotní údaje z akcí zůstávají roky v e-mailu nebo na sdíleném disku.
  • Sdílená hesla a neodebrané přístupy. Bývalí funkcionáři nebo dobrovolníci mají nadále přístup k databázi členů a cloudovým službám.
  • Formální smlouvy s dodavateli. Smlouva pouze opisuje článek 28 GDPR a neřeší konkrétní službu, zabezpečení, subdodavatele ani ukončení spolupráce.
  • Nefunkční cookie lišta. Analytické a marketingové nástroje se spustí ještě před souhlasem nebo je odmítnutí záměrně skryté.
  • Chybějící plán pro incident. Spolek neví, kdo má řešit omylem odeslaný seznam členů, ztracený notebook nebo napadenou e-mailovou schránku.

Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner

Jan Tichánek, paralegal

Podobné články

Článek GDPR požadavky na spolky se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> Povinné označování AI obsahu od srpna 2026. Kdy musí podnikatelé použít watermarking? https://aspidos.cz/oznacovani-ai-obsahu-watermarking-ai-act/ Tue, 25 Aug 2026 09:17:04 +0000 https://aspidos.cz/?p=3585 Povinné označování AI obsahu od srpna 2026. Kdy musí podnikatelé použít watermarking? Od 2. srpna 2026 se u některého obsahu vytvořeného nebo upraveného pomocí AI uplatňují nové požadavky na transparentnost.

Článek Povinné označování AI obsahu od srpna 2026. Kdy musí podnikatelé použít watermarking? se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Povinné označování AI obsahu od srpna 2026. Kdy musí podnikatelé použít watermarking?

Od 2. srpna 2026 se u některého obsahu vytvořeného nebo upraveného pomocí AI uplatňují nové požadavky na transparentnost. Neznamená to však, že firmy musí automaticky označovat každý AI obrázek, video nebo text. V článku vysvětlujeme, kdy může povinnost označení vzniknout, jakou roli hrají deepfakes a proč je u AI textů důležitá také skutečná lidská nebo redakční kontrola.

Generativní umělá inteligence se během několika let stala běžnou součástí firemního marketingu, tvorby obsahu i komunikace se zákazníky. Podnikatelé pomocí AI vytvářejí texty na web, příspěvky na sociální sítě, obrázky produktů, reklamní videa nebo namluvené audiovizuální materiály. Od 2. srpna 2026 je ale potřeba u některých takových výstupů řešit také jejich označení. Právě od tohoto data se totiž použijí povinnosti podle čl. 50 AI Act týkající se transparentnosti AI systémů a AI generovaného obsahu.

Často se v této souvislosti mluví o povinném „watermarkingu“ AI obsahu. Takové zjednodušení ale může být zavádějící. AI Act totiž nestanoví, že každý text, obrázek nebo video vytvořené pomocí AI musí být viditelně označené. Rozhodující je mimo jiné to, kdo AI používá, o jaký obsah jde a jakým způsobem bude zveřejněn.

Watermarking neznamená jen viditelné označení

AI Act rozlišuje dvě situace, které se často směšují. První se týká poskytovatelů AI systémů, tedy společností, které generativní AI systém vyvíjejí a nabízejí pod svým jménem. Ti musí zajistit, aby syntetický obrazový, zvukový, video a textový obsah vytvořený jejich systémem obsahoval strojově čitelné označení, podle kterého lze zjistit, že byl vytvořen nebo upraven pomocí AI. V praxi může jít například o technické informace vložené přímo do souboru.

Pro běžné podnikatele je důležitější druhá situace. Firma, která používá existující AI nástroj při své podnikatelské činnosti, bude zpravidla takzvaným deployerem, tedy zavádějícím subjektem. Typickým příkladem je společnost, která pomocí generativní AI připraví reklamní obrázek, video nebo text pro svůj web. U právnické osoby je deployerem zpravidla samotná společnost. Zaměstnanec, grafik nebo marketér, který AI používá podle jejích pokynů, se jen z tohoto důvodu samostatným deployerem nestává.

U deployerů může vzniknout povinnost informovat přímo člověka, který výsledný obsah vidí nebo slyší. Může jít o viditelné upozornění u obrázku či videa nebo slyšitelné oznámení u zvukového obsahu. Informace musí být jasná a rozpoznatelná nejpozději při prvním setkání s daným obsahem. Nejde tedy pouze o technickou informaci ukrytou uvnitř souboru.

Musí podnikatel označit každý obrázek vytvořený pomocí AI?

Nemusí. Pro podnikatele bude v oblasti obrázků, videí a zvuku nejdůležitější povinnost týkající se takzvaných deepfakes. AI Act tím rozumí AI generovaný nebo upravený obrazový, zvukový či video obsah, který připomíná existující osobu, objekt, místo, subjekt nebo událost a může nepravdivě působit jako autentický nebo pravdivý.

Nejjednodušším příkladem je realistické video známé osoby, která říká něco, co ve skutečnosti nikdy neřekla. Deepfake ale nemusí zobrazovat pouze člověka. Evropská komise mezi příklady uvádí také autentickou fotografii prázdného bytu, do které je pomocí AI doplněn nábytek. Pro realitní kanceláře, developery, e-shopy a marketingové agentury tak nejde pouze o teoretickou povinnost vztahující se na falešná videa politiků nebo celebrit.

Rozhodující je konkrétní podoba obsahu a kontext, ve kterém se používá. Evropská komise například upozorňuje, že běžné filmové efekty, úpravy pozadí nebo technická postprodukce zpravidla nebudou působit jako pravdivý záznam reality, pokud divák v daném kontextu nic takového neočekává. Nelze proto automaticky říct, že každá AI ilustrace nebo fotografie upravená pomocí AI představuje deepfake.

Pokud však podnikatel zveřejňuje obsah, který podmínky deepfake splňuje, musí jeho AI původ jasně sdělit nejpozději při prvním setkání člověka s obsahem. U obrázku nebo videa může jít o viditelné upozornění, u zvukového obsahu o slyšitelné oznámení. Nestačí přitom spoléhat pouze na technický watermark nebo metadata vložená do souboru poskytovatelem AI systému.

A co texty napsané pomocí umělé inteligence?

může kdokoliv přečíst. Jiná situace může nastat u článku věnovaného například ekonomickému vývoji, bezpečnosti výrobků, veřejnému zdraví nebo jiné společensky významné otázce.

Ani tehdy nemusí být AI původ textu označen. AI Act obsahuje výjimku pro texty, které prošly lidskou nebo redakční kontrolou a za jejichž zveřejnění nese konkrétní osoba redakční odpovědnost. Evropská komise zároveň zdůrazňuje, že nestačí pouze opravit pravopis či gramatiku. Člověk musí skutečně posoudit obsah textu, například jeho správnost, zdroje a věcnou stránku.

To je důležité pro podnikatele, kteří používají generativní AI při psaní článků. Pokud AI připraví první návrh a odborník následně text skutečně zkontroluje, obsahově upraví a převezme odpovědnost za výslednou publikaci, může být podmínka výjimky splněna. Pouhé zkopírování výstupu z AI nástroje a kontrola překlepů naopak nestačí.

Jak má označení AI obsahu vypadat?

AI Act nepřikazuje používat jednu konkrétní větu nebo jeden konkrétní grafický symbol. Základní pravidlo je, že informace musí být jasná a rozpoznatelná nejpozději při prvním vystavení člověka danému obsahu. Způsob označení proto bude záviset na tom, zda jde o obrázek, video, zvuk nebo text.

Evropská unie současně připravila vlastní sadu ikon pro označování AI generovaného a AI upraveného obsahu. Jejich používání je dobrovolné. Samotné použití ikony navíc automaticky neznamená, že osoba splnila všechny požadavky AI Act. Důležité zůstává zejména to, aby bylo označení skutečně viditelné nebo jinak vnímatelné a aby člověk pochopil, že byl obsah vytvořen nebo upraven pomocí AI.

V praxi proto nemusí být vhodné komplikované právní upozornění. Jednoduché sdělení typu „Tento obrázek byl vytvořen pomocí AI“ nebo „Video obsahuje prvky vytvořené pomocí AI“ může být pro běžného uživatele srozumitelnější. Konkrétní řešení je však vždy potřeba přizpůsobit danému obsahu a způsobu jeho zveřejnění.

Na co by si měli podnikatelé dát pozor

Největší chybou by bylo zavést ve firmě pravidlo, podle kterého se buď označuje vše vytvořené pomocí AI, nebo se naopak neoznačuje nic. AI Act stojí mezi těmito dvěma extrémy. U některého obsahu je označení povinné, u jiného není a v části případů záleží na tom, jak AI do výsledného obsahu zasáhla a jak může působit na veřejnost.

Zvláštní pozornost by měli věnovat podnikatelé, kteří pomocí AI vytvářejí realistické fotografie a videa, mění podobu skutečných osob či míst, používají syntetické hlasy nebo publikují obsah o otázkách veřejného zájmu. Důležité je nastavit pravidla také pro externí marketingové agentury a další dodavatele. To, že obsah vytvořil externista, totiž neznamená, že se firma nemusí povinnostmi podle AI Act zabývat. Evropská komise počítá i se situacemi, kdy AI systém obsluhují dodavatelé nebo freelanceři jménem společnosti a pod její odpovědností.

Povinnosti podle čl. 50 AI Act se použijí od 2. srpna 2026. Omezené přechodné období do 2. prosince 2026 se týká pouze některých AI systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 a technické povinnosti poskytovatelů označovat jejich výstupy. Pro podnikatele používající AI a zveřejňující deepfakes nebo příslušné texty tedy obecný čtyřměsíční odklad neplatí. Obsah vytvořený před 2. srpnem 2026 se nemusí označovat zpětně.

Porušení povinností může mít citelné finanční následky. Sankce mohou v této kategorii dosahovat až 15 milionů eur nebo u podniků až 3 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok. Konkrétní sankce musí vždy zohledňovat okolnosti případu a u menších podniků také princip proporcionality.

Nestačí tedy jen přidat watermark

Nová pravidla nejsou zákazem používání generativní AI v marketingu nebo při tvorbě firemního obsahu. Pro podnikatele ale znamenají, že by měli vědět, kde a jak AI ve své komunikaci používají a kdo je odpovědný za kontrolu výsledků před jejich zveřejněním.

U řady podnikatelů nebude potřeba označovat většinu běžného AI obsahu. U realistických AI úprav obrazu, videa nebo zvuku a u některých textů určených veřejnosti už ale může být situace jiná. Namísto plošného označování všeho proto dává větší smysl nastavit jednoduchý interní postup, podle kterého se rizikové případy před zveřejněním rozpoznají a posoudí.

ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o. pomáhá podnikatelům s posouzením konkrétního používání AI i s nastavením interních pravidel tak, aby firma splnila požadavky AI Act bez zbytečného omezování běžné práce s AI.

Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner

Petr Prucek, paralegal

Podobné články

Článek Povinné označování AI obsahu od srpna 2026. Kdy musí podnikatelé použít watermarking? se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> Nový ročník SME Fund 2026: Podpora ochranných známek, patentů a dalších práv IP https://aspidos.cz/novy-rocnik-sme-fund-2026-podpora-ochrannych-znamek-patentu-a-dalsich-prav-ip/ Sun, 01 Feb 2026 22:14:54 +0000 https://aspidos.cz/?p=2422 Nový ročník SME Fund 2026: Podpora ochranných známek, patentů a dalších práv IP Právo duševního vlastnictví – dotace na podporu duševního vlastnictví (SME FUND 2026) Úřad Evropské unie pro duševní

Článek Nový ročník SME Fund 2026: Podpora ochranných známek, patentů a dalších práv IP se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Nový ročník SME Fund 2026: Podpora ochranných známek, patentů a dalších práv IP

Právo duševního vlastnictví – dotace na podporu duševního vlastnictví (SME FUND 2026)

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) otevřelod 2. 2. 2026 příjem žádostí v rámci nového ročníku dotačního programu SME Fund 2026. Program je určen malým a středním podnikům (MSP) a funguje na principu refundace již vynaložených nákladů.

Jinými slovy – podnik nejprve uhradí příslušné poplatky či služby a následně mu EUIPO významnou část nákladů proplatí zpět.

S tímto programem máme dlouhodobě velmi dobrou zkušenost – v předchozích letech se nám podařilo dosáhnout toho, že 100 % podaných žádostí bylo úspěšně schváleno a proplaceno.

Co může klient v praxi očekávat?

SME Fund není „teoretická“ podpora. Je to velmi konkrétní nástroj, který:

  • pomáhá podnikatelům chránit značku při vstupu na nový trh,
  • umožňuje zabezpečit technologické know-how před konkurencí,
  • podporuje inovativní podniky při komercializaci výsledků vývoje,
  • snižuje náklady na právní ochranu duševního vlastnictví o desítky procent.

Typické situace, kdy dává smysl program využít:

  • Spouštíte nový produkt a chcete registrovat ochrannou známku.
  • Rozšiřujete podnikání do zahraničí.
  • Vyvíjíte technické řešení a uvažujete o patentové ochraně.
  • Máte vlastní design výrobku a chcete zabránit jeho kopírování.
  • Nejste si jisti, jaké duševní vlastnictví vlastně máte – a zda jej chráníte správně.

IP Scan (Diagnostika duševního vlastnictví)

Hodnota služby: 1 400 EUR

Refundace: 90 % (1 260 EUR)

IP Scan představuje odbornou analýzu duševního vlastnictví podniku. Nejde pouze o „kontrolu ochranné známky“, ale o komplexní posouzení:

  •  jaké know-how podnik vlastní,
  • zda je chráněno (a jak),
  • kde existují právní rizika,
  • kde naopak podnik přichází o potenciál.

Co může klient očekávat?

Například:

  •  Zjistíme, že používá značku, kterou nikdy neregistroval – a hrozí mu spor.
  • Odhalíme, že zaměstnanecké smlouvy neupravují převod práv k autorským dílům.
  • Identifikujeme design výrobku, který je možné registrovat jako průmyslový vzor.
  • Navrhneme strategii ochrany před expanzí do zahraničí.

Výstupem je praktický dokument s konkrétními doporučeními, nikoli teoretická analýza.

Ochranné známky a průmyslové vzory

Refundace:

  •  75 % správních poplatků (národní a EU přihlášky)
  • 50 % správních poplatků (mezinárodní přihlášky)
  • Limit refundace: 700 EUR na podnik

Tento voucher pokrývá správní poplatky spojené s registrací:

  • národní ochranné známky (např. u ÚPV),
  • ochranné známky EU (EUIPO),
  • mezinárodních přihlášek (WIPO),
  • průmyslových vzorů.

Praktický příklad

Podnik registruje ochrannou známku EU za cca 850 EUR.
EUIPO vrátí 75 % – tedy přibližně 637 EUR.

Náklady na samotnou ochranu značky se tak výrazně sníží.

Pro podnikatele vstupující na zahraniční trh jde o velmi efektivní způsob, jak minimalizovat náklady na expanzi a současně si právně „zajistit území“.

Podpora

Podpora cílí na technologické inovace a vývoj.

Refundace zahrnuje:

Národní patenty:

  • 75 % správních poplatků
  • limit 1 000 EUR

Evropské patentové přihlášky:

  • 75 % správních poplatků
  • limit 1 000 EUR

Náklady na přípravu evropské patentové přihlášky:

  • 50 % nákladů na právní služby
  • maximálně 1 500 EUR

Co to znamená v praxi?

Vývojová společnost investuje do přípravy evropské patentové přihlášky např. 3 000 EUR.
Program může vrátit až 1 500 EUR z nákladů na právní služby + část správních poplatků.

To zásadně snižuje bariéru vstupu do patentové ochrany.

Pro technologické podniky (např. výroba, automotive, IT řešení, elektronika) jde o mimořádně významnou podporu.

Odrůdová práva Společenství

Program podporuje i šlechtitelskou činnost. Refundace činí:

  • 75 % online poplatku za přihlášení odrůdy,
  • až do výše 1 500 EUR.

Tento nástroj je významný zejména pro podniky působící v zemědělství a biotechnologiích.

Jak celý proces probíhá?

Spolupráci zahajujeme posouzením, zda podnik splňuje podmínky malého či středního podniku (MSP) a zda je způsobilý k čerpání podpory v rámci SME Fund 2026. Následně připravíme veškeré potřebné podklady a podáme žádost o příslušný voucher. Administrativu vůči EUIPO zajišťujeme kompletně za klienta.

Po schválení žádosti realizujeme službu IP Scan, tedy odbornou diagnostiku duševního vlastnictví podniku. V rámci této fáze provedeme analýzu stávající ochrany značky, know-how, designu či dalších nehmotných aktiv, identifikujeme případná rizika a navrhneme konkrétní strategii ochrany. Standardně v této souvislosti zajistíme registraci jedné ochranné známky a současně doporučíme, zda je vhodné podat i další přihlášky (například další ochranné známky, průmyslové vzory či patentovou ochranu).

Po dokončení služby připravíme podklady pro refundaci a zajistíme veškeré administrativní kroky potřebné k tomu, aby byla dotace klientovi řádně proplacena. Klient tak získává nejen finanční podporu, ale především systematicky nastavenou ochranu svého duševního vlastnictví bez zbytečné administrativní zátěže.

Proč řešit duševní vlastnictví právě nyní?

Ochrana značky nebo technického řešení je výrazně levnější a jednodušší před vznikem sporu než poté.

SME Fund 2026 umožňuje:

  • snížit náklady až o tisíce eur,
  • systematicky nastavit ochranu,
  • podpořit bezpečný růst podniku.

Rozpočet programu je omezený a žádosti jsou vyřizovány průběžně.

Pokud uvažujete o ochraně značky, technologie nebo designu, je nyní vhodná doba situaci vyhodnotit.

V případě zájmu nás kontaktujte.

ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o.

Mgr. Alexandr Liolias, advokát, partner

Článek Nový ročník SME Fund 2026: Podpora ochranných známek, patentů a dalších práv IP se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> Dotace na ochranu značky znovu otevřena. IP Scan i registrace ochranné známky s podporou EU https://aspidos.cz/dotacni-program-sme-fund-znovu-otevren/ Thu, 23 Oct 2025 17:33:59 +0000 https://aspidos.cz/?p=2177 Dotace na ochranu značky znovu otevřena. IP Scan i registrace ochranné známky s podporou EU Program SME Fund 2025 byl opět spuštěn Evropský úřad pro duševní vlastnictví (EUIPO) znovu otevřel

Článek Dotace na ochranu značky znovu otevřena. IP Scan i registrace ochranné známky s podporou EU se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Dotace na ochranu značky znovu otevřena. IP Scan i registrace ochranné známky s podporou EU

Program SME Fund 2025 byl opět spuštěn

Evropský úřad pro duševní vlastnictví (EUIPO) znovu otevřel populární dotační program SME Fund 2025, jehož prostřednictvím je možné získat až 90 % nákladů zpět na službu IP Scan a až 75 % nákladů na registraci ochranné známky či designu.

Zájem o podporu bývá obrovský – v předchozím kole byly některé vouchery vyčerpány během několika měsíců. Pokud uvažujete o ochraně vaší značky, loga nebo nového produktu, doporučujeme využít dotační příležitost včas.

Co je služba IP Scan?

IP Scan (tzv. předběžná diagnóza v oblasti duševního vlastnictví) je komplexní služba zaměřená na to, aby si podnikatel ujasnil, jaké duševní vlastnictví má, co z něj má smysl chránit a jak ho správně ošetřit.

Nejde jen o evidenci značek nebo log. V rámci IP Scanu:

  • identifikujeme vaše existující i potenciální práva – například značky, loga, obchodní jména, domény, designy, know-how nebo obchodní tajemství
  • posoudíme, jak máte IP chráněno ve vnitřních procesech – tedy zda máte správně nastavené smlouvy s dodavateli, zaměstnanci či freelancery, jak funguje přístup k citlivým datům a zda máte interní směrnici o práci s IP
  • zkoumáme strategie a plány do budoucna – například rozšíření e-shopu, nový produkt nebo expanzi značky do zahraničí
  • navrhneme vhodná opatření – například registraci ochranné známky, úpravu smluvní dokumentace, změnu obchodní firmy nebo vytvoření IP strategie

Výstupem je přehledná zpráva, kterou může podnikatel rovnou použít jako základ pro další rozhodování nebo interní revizi.

Proč má IP Scan smysl?

Řada podnikatelů podceňuje hodnotu svého duševního vlastnictví – dokud nenastane problém. Často si neuvědomují, že:

  • název firmy nebo produktu není automaticky chráněn,
  • doména nestačí k ochraně značky,
  • bez správně nastavené smlouvy může kód, text nebo design patřit autorovi, ne podnikateli,
  • zaměstnanec může odejít a „odnést si“ neformálně vybudovanou značku.

Díky IP Scanu můžete taková rizika odhalit včas. A nyní navíc s podporou z evropské dotace.

Pro koho je dotace určena?

Dotaci lze čerpat, pokud jste:

  • podnikající fyzická nebo právnická osoba se sídlem v EU
  • plátce DPH i neplátce
  • připraveni na spolupráci s odborníkem v oblasti duševního vlastnictví

Nemusíte být technologický startup – naopak. Největší přínos IP Scan mívá u podnikatelů, kteří už nějaký čas fungují, ale dosud se ochraně své značky nevěnovali systematicky.

Co pro vás uděláme

Pokud se rozhodnete službu IP Scan využít, nabízíme:

  • pomoc s přípravou žádosti o dotaci (včetně její podání a komunikace s úřadem)
  • realizaci samotné služby IP Scan – analýza, doporučení, výstupní zpráva
  • navazující podporu – například registraci ochranné známky, návrh interní směrnice nebo revizi smluv

Veškeré služby zajišťujeme v českém jazyce, v návaznosti na skutečné potřeby klienta a s ohledem na provozní realitu každého podnikání.

Závěrem

Pokud budujete značku, připravujete nový produkt nebo máte obavy, zda je vaše IP skutečně chráněné, je nyní ideální čas to řešit.

➡ Dotace SME Fund 2025 je opět dostupná.
➡ Prostředky se ale čerpají rychle – a kdo dřív požádá, ten čerpá.

📩 Ozvěte se nám a společně zjistíme, co všechno už máte – a co všechno by mělo být chráněno.

Kontaktní e-mail: office@aspidos.cz

ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o.

Článek Dotace na ochranu značky znovu otevřena. IP Scan i registrace ochranné známky s podporou EU se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> SME Fund 2025 vyčerpán: Jak si chránit duševní vlastnictví i po registraci ochranné známky https://aspidos.cz/dotacni-program-sme-fund-vycerpan/ Tue, 23 Sep 2025 09:50:52 +0000 https://aspidos.cz/?p=1411 SME Fund 2025: Jak si chránit duševní vlastnictví i po registraci ochranné známky Dotace na ochranu duševního vlastnictví pro rok 2025 jsou pryč. Prostředky na IP Scan, ochranné známky i

Článek SME Fund 2025 vyčerpán: Jak si chránit duševní vlastnictví i po registraci ochranné známky se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

SME Fund 2025: Jak si chránit duševní vlastnictví i po registraci ochranné známky

Dotace na ochranu duševního vlastnictví pro rok 2025 jsou pryč. Prostředky na IP Scan, ochranné známky i patenty byly letos kompletně vyčerpány. Jedinou možností zůstává poukaz na tzv. odrůdové právo Společenství, které slouží šlechtitelům nových odrůd rostlin.

V ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o. jsme díky programu SME Fund pomohli řadě klientů s IP Scan analýzami i registrací ochranných známek. Zájem podnikatelů v roce 2025 výrazně vzrostl, což potvrzuje, že správná strategie ochrany značky je konkurenční výhodou. Očekáváme, že program bude pokračovat i v roce 2026 – jisté to ale zatím není. Jakmile budou oficiální informace venku, budeme o nich informovat.

Proč nestačí jen registrace ochranné známky?

Ochranná známka je základní pilíř ochrany duševního vlastnictví. Dává vám exkluzivní právo k názvu, logu, sloganu nebo jinému označení spojenému s vaší značkou. Díky ní:

  • se můžete bránit napodobování
  • zvyšujete důvěryhodnost u zákazníků i partnerů
  • posilujete hodnotu svého podnikání při expanzi nebo jednání s investory

Ale pozor – tím to nekončí. Registrací ochranné známky si kupujete jen startovní pozici. Pokud dál nesledujete vývoj na trhu a případné kroky konkurence, riskujete, že někdo jiný začne užívat podobné označení a vy přijdete o možnost se účinně bránit.

Hrozba zániku práv: co je strpění?

Podle českého zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, i evropské legislativy musíte jako vlastník sledovat nové přihlášky a reagovat na možné kolize; úřady to za vás již dělat nebudou. Pokud nečinně přihlížíte, vaše možnosti obrany se časem oslabují.

V krajním případě nastane tzv. zánik práva strpěním – pokud dlouhodobě tolerujete užívání mladší ochranné známky, ztrácíte možnost ji napadnout. Vaše značka pak může být ohrožena i přesto, že jste ji řádně registrovali.

Domény: skrytá slabina ochrany značky

Registrací ochranné známky to navíc v online světě nekončí. Velmi důležité jsou internetové domény. Pokud si někdo zaregistruje doménu odpovídající vaší značce, může ji:

  • využít pro konkurenční web
  • napodobovat vaši identitu (phishing)
  • blokovat vám vstup na nové trhy
  • nebo spekulativně nabídnout k odkoupení za vysokou cenu

Nejeden z našich klientů při expanzi na další trh zjistil, že konkurence si již zaregistrovala doménu příslušného trhu se shodným názvem jeho ochranné známky nebo se doména nabízí k prodeji za velmi vysokou odměnu.

Proto doporučujeme mít v držení nejen .cz, ale i .com a další lokální varianty (.sk, .pl, .eu …), u kterých je expanze pravděpodobná.

V praxi je samozřejmě možné se bránit účelovému držení domény třetí osobou, ale zpravidla se jedná o velmi nákladné a složité spory. 

Riziko dnes není jen u totožných názvů. Často jde i o tzv. typosquatting – registrace domén s překlepem (např. místo „aspidos.cz“ někdo koupí „aspdos.cz“). Zákazníci se pak snadno spletou a důvěra v původní značku může klesnout během pár dní.

Monitoring jako nezbytný krok

Ochrana značky je dlouhodobý proces. Nestačí registrace, musíte průběžně sledovat nové přihlášky ochranných známek a domén.

K tomu existují specializované nástroje. My v ASPIDOS využíváme proinpro.cz, který:

  • pravidelně kontroluje nově podané přihlášky
  • sleduje více než 1 700 doménových jmen
  • vyhodnocuje rizikovost a upozorní vás na hrozby včas

Co děláme v ASPIDOS pro naše klienty

Samotný monitoring je jen polovina úspěchu. Důležité je výsledky správně vyhodnotit a okamžitě jednat. Proto v rámci našich služeb:

  • nastavíme sledování na míru – určíte, co je pro vás klíčové, a my systém nastavíme tak, aby výsledky byly přesné a užitečné
  • filtrujeme informace – dostáváte jen to podstatné. Pokud chcete, chodí reporty nám a vám předáváme jen zásadní varování
  • jednáme – podáváme námitky, odesíláme výzvy, navrhujeme soudní kroky
  • udržujeme značku živou – reagujeme včas, aby vaše práva nezanikla nečinností

Co bude dál?

SME Fund 2025 je sice vyčerpán, ale ochranu značky se nevyplatí odkládat. Registrace i monitoring běží nezávisle na dotacích.

V ASPIDOS vám pomůžeme:

  • s registrací ochranné známky
  • s dlouhodobou správou
  • s aktivní ochranou vašich práv v praxi

Sledujte naše sociální sítě a až bude vyhlášen SME Fund 2026, budete mezi prvními, kdo se to od nás dozví. Pokud však nechcete čekat a chcete mít jistotu a kontrolu nad svou značkou i bez dotace, ozvěte se nám a nastavíme ochranu vašeho duševního vlastnictví co nejdříve.

ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o.

 

Mgr. Alexandr Liolias, partner

Ondřej Cywka, paralegal

Článek SME Fund 2025 vyčerpán: Jak si chránit duševní vlastnictví i po registraci ochranné známky se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> SME Fund 2025: Maximální využití dotací pro ochranu duševního vlastnictví s ASPIDOS https://aspidos.cz/dotacni-program-sme-fund-2025-2/ Mon, 03 Feb 2025 13:37:03 +0000 https://aspidos.cz/?p=1377 SME Fund 2025: Maximální využití dotací pro ochranu duševního vlastnictví s ASPIDOS Ochrana duševního vlastnictví je klíčovým faktorem pro růst a stabilitu podnikání. Přesto mnoho podnikatelů váhá, zda investovat do

Článek SME Fund 2025: Maximální využití dotací pro ochranu duševního vlastnictví s ASPIDOS se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

SME Fund 2025: Maximální využití dotací pro ochranu duševního vlastnictví s ASPIDOS

Ochrana duševního vlastnictví je klíčovým faktorem pro růst a stabilitu podnikání. Přesto mnoho podnikatelů váhá, zda investovat do registrace ochranné známky, průmyslového vzoru nebo patentu, protože se obávají vysokých nákladů. Z naší praxe je však nedostatečná ochrana vždy výrazně dražší. Evropská unie si tento problém uvědomuje a právě proto vznikl program SME Fund, který pomáhá podnikatelům financovat ochranu jejich inovací.

Program SME Fund v tomto roce navazuje na několik předchozích úspěšných let. V předchozích obdobích program pomohl tisícům podnikatelů efektivně chránit jejich inovace, značky a designy za výrazně výhodnějších podmínek a rovněž i my jsme pomohli celé ředě klientů za využití tohoto programu. Od 3. 2. 2025 se tato možnost opět otevírá.

Duševní vlastnictví je jednou z klíčových oblastí, kterým se v ASPIDOS věnujeme. Pro naše klienty jsme zajišťovali velké množství analýz jejich duševního vlastnictví, a to včetně analýz IP Scan dle programu SME. Díky tomu získali nejen silnou ochranu, ale i jasnou strategii pro další rozvoj.

Jak funguje SME Fund 2025?

SME Fund je dotační program financovaný Evropskou unií a spravovaný EUIPO, který umožňuje podnikatelům získat významnou finanční podporu na ochranu jejich duševního vlastnictví. Podnikatelé mohou využít dotace například na:

  • IP Scan – odbornou analýzu duševního vlastnictví, která pomůže identifikovat skryté příležitosti a doporučí nejlepší strategii ochrany.
  • Registraci ochranných známek a průmyslových vzorů – získání exkluzivních práv k užívání značky či designu.
  • Registraci patentů – ochranu technických inovací před konkurencí.
  • Ochranu rostlinných odrůd – vhodné pro podnikatele v oblasti zemědělství a šlechtění.

Podnikatelům je uhrazeno až 75 % nákladů (propláceno zpětně), což umožňuje efektivně snížit finanční zátěž spojenou s registrací duševního vlastnictví.

Kolik může podnikatel ušetřit?

Podnikatel, který využije program SME Fund, může ušetřit výraznou část nákladů na ochranu svého duševního vlastnictví.

Například služba IP Scan stojí v České republice 900 EUR. Z této částky je podnikateli zpětně proplaceno 810 EUR (90 %). Za cenu 90 EUR (přibližně 2300 Kč) tak získá podrobnou analýzu svého duševního vlastnictví, která mu pomůže zvolit optimální strategii ochrany.

Pokud se podnikatel rozhodne následně registrovat ochrannou známku u EUIPO, která mu zajistí ochranu značky na celém území EU, obdrží na poplatky dotaci 700 EUR. Reálně tak zaplatí pouze 5000 Kč (v závislosti na počtu registrovaných tříd se tato částka liší), což odpovídá ceně registrace ochranné známky pouze pro Českou republiku. Díky tomu může za stejnou cenu získat mnohem širší ochranu.

Kolik může podnikatel ušetřit?​

IP Scan – analýza duševního vlastnictví

Tato služba poskytuje přehled o právech a možnostech ochrany duševního vlastnictív. Zároveň pomůže podnikateli zvolit nejvhodnější strategii ochrany značky, produktu či technologie. Analýzu provádějí odborníci na duševní vlastnictví a podnikatelům je uhrazeno 90 % nákladů (propláceno zpětně).

Ochranné známky a průmyslové vzory

Ochranná známka zajistí exkluzivitu názvu či loga značky. Průmyslové vzory chrání design produktů a posilují jejich jedinečnost na trhu. Možnost registrace na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Podnikatelům je uhrazeno až 75 % nákladů na národní, evropské a regionální registrace a 50 % na mezinárodní registrace (propláceno zpětně).

Patenty – ochrana technických inovací

Registrace patentu zabrání konkurenci vytvářet nelegální kopie technologií a zajistí jejich právní ochranu. Zároveň posílí pozici podnikatele na trhu a zvýší atraktivitu pro investory. Podnikatelům je uhrazeno až 75 % nákladů na registraci patentu a 50 % na právní služby spojené s evropskou patentovou přihláškou (propláceno zpětně).

Ochrana nových odrůd rostlin

Program podporuje podnikatele v zemědělství a šlechtění rostlin. Zajišťuje výhradní právo na produkci a prodej nově vyšlechtěných odrůd v rámci EU. Podnikatelům je uhrazeno až 75 % nákladů na registraci odrůdového práva (propláceno zpětně).

Proč spolupracovat s advokátní kanceláří ASPIDOS?

SME Fund a ochrana duševního vlastnictví patří mezi naše specializace a máme s tím bohaté zkušenosti.

Pomáháme podnikatelům s celým procesem žádosti o dotaci a víme, jak zajistit rychlé a úspěšné schválení žádosti.

Rovněž poradíme a nastavíme následnou ochranu duševního vlastnictví, zejména v podobě sledování ochranných známek a domén, abyste předešli případným sporům, resp. rychle jste mohli zahájit potřebné kroky před konkurencí, která by do vašeho duševního vlastnictví zasahovala.

Na základě IP Scan analýzy pomáháme klientům s registrací ochranných známek, patentů a dalších práv, aby byla jejich ochrana komplexní a dlouhodobá.

Nezmeškejte příležitost - dotace jsou omezené!

Žádosti o podporu v rámci SME Fund 2025 lze podávat od 3. února 2025, ale prostředky jsou omezené a program se vyčerpává. Pokud chcete získat maximální podporu a zajistit si ochranu svého duševního vlastnictví, neváhejte se na nás obrátit.

Kontaktujte nás ať ověříme, zda splňujete podmínky pro dotaci a případně zajistíme efektivní využití dotace a strategickou ochranu vašeho podnikání.

 Advokátní kancelář ASPIDOS.

Článek SME Fund 2025: Maximální využití dotací pro ochranu duševního vlastnictví s ASPIDOS se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]> Dotační program SME Fund: Ochrana duševního vlastnictví jako klíč ke konkurenční výhodě https://aspidos.cz/dotacni-program-sme-fund/ Fri, 08 Nov 2024 12:24:05 +0000 https://aspidos.cz/?p=1007 Proč je důležité hlídat si svou ochrannou známku? V dnešním dynamickém tržním prostředí představuje duševní vlastnictví zásadní hodnotu každé společnosti a klíčový prvek jejího úspěchu. Ochrana těchto práv není pouze

Článek Dotační program SME Fund: Ochrana duševního vlastnictví jako klíč ke konkurenční výhodě se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>

Proč je důležité hlídat si svou ochrannou známku?

V dnešním dynamickém tržním prostředí představuje duševní vlastnictví zásadní hodnotu každé společnosti a klíčový prvek jejího úspěchu. Ochrana těchto práv není pouze nutností, ale také nástrojem k zajištění dlouhodobé konkurenční výhody. Právě proto průběžně sledujeme novinky v oblasti dotačních programů a iniciativ Evropské komise a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), které mohou vašemu podnikání zajistit potřebnou finanční podporu pro ochranu duševního vlastnictví.

Advokátní kancelář Aspidos se dlouhodobě specializuje na podporu malých a středních podniků při čerpání dotací z programu SME Fund, který pomáhá pokrýt náklady na ochranu práv duševního vlastnictví a zvyšovat tak konkurenceschopnost společností na domácím i mezinárodním trhu. Původně je program plánovaný na roky 2022 až 2024, ovšem prokázal svou velkou přidanou hodnotu a je nadále poptáván. Bude ale dotační program pokračovat a v jaké podobě?

Fond je pro letošní rok otevřen od 22. ledna do 6. prosince 2024, přičemž díky jeho oblibě byly finanční prostředky k dnešnímu dni téměř zcela vyčerpány. Předpokládáme, že podobné iniciativy budou pokračovat i nadále, a advokátní kancelář Aspidos se bude i v budoucnu soustředit na čerpání tohoto druhu dotací v jakékoli dostupné podobě.

Současná podoba SME Fund

Program Ideas Powered for Business SME Fund, vedený Evropskou komisí a realizovaný Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), je navržen tak, aby podporoval malé a střední podniky v EU prostřednictvím grantů na ochranu duševního vlastnictví. Fond byl spuštěn jako podpora v reakci na pandemii COVID-19 a nyní pokračuje v rámci širšího Single Market Programme, zaměřeného na posílení jednotného trhu EU a jeho odolnosti.

SME Fund funguje na principu voucherového systému, který umožňuje malým a středním podnikům se sídlem v EU získat částečnou úhradu nákladů na registraci práv duševního vlastnictví. Program pokrývá širokou škálu oblastí – od ochranných známek a průmyslových vzorů až po patenty a odrůdová práva rostlin. Voucher pro odrůdová práva rostlin je přitom jediný, který nebyl zatím zcela vyčerpán.

Díky SME Fund mohou malé a střední podniky získat až 90 % úhrady nákladů na službu IP Scan, která poskytuje předdiagnostické služby a doporučení efektivní strategie ochrany duševního vlastnictví. V případě ochranných známek a průmyslových vzorů program pokrývá až 75 % nákladů na přihlášku a zápis, a až 75 % úhrady je poskytováno i na vybrané úkony související s registrací patentů.
Program rovněž přispívá na náklady spojené s právními službami pro evropskou patentovou přihlášku až do výše 2 000 EUR. Maximální částky úhrady pro jednotlivé aktivity jsou následující:

  • 1 350 EUR na IP Scan;
  • 1 000 EUR na úkony související s ochrannými známkami a průmyslovými vzory;
  • 3 500 EUR na úkony související s patenty;
  • 1 500 EUR na úkony spojené s odrůdovými právy rostlin.

Budoucnost SME Fund

Každý rok bylo pokračování programu SME Fund oznámeno formou otevřené výzvy na oficiálních stránkách EUIPO a přihlášky byly zpracovávány až do vyčerpání finančních prostředků určených na daný rok. Aktuálně nejsou k dispozici oficiální informace o tom, zda bude SME Fund pokračovat i v roce 2025.
Strategický plán EUIPO SP2025 stanovuje dlouhodobé cíle a priority Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, s důrazem na zlepšení přístupnosti systému duševního vlastnictví pro malé a střední podniky. Tento plán povzbuzuje podniky ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím ochrany práv duševního vlastnictví následovně:
„Cíl 2.3: IP služby pro malé a střední podniky
Nutnost zpřístupnit duševní vlastnictví menším podnikům a učinit jej pro ně atraktivnějším je ústředním motivem tohoto plánu. Mnoho projektů a opatření zaměřených na jiné strategické cíle se touto potřebou zabývá, přičemž nabízí zlepšení, která ocení všichni uživatelé, ale která jsou obzvláště důležitá pro malé podniky nebo příležitostné žadatele.

Současný cíl zahrnuje projekty, které zlepšují přístupnost systému duševního vlastnictví pro malé a střední podniky a podporují je ke zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím efektivnějšího využívání práv duševního vlastnictví. 

Tyto iniciativy budou organizovány pod specifickým programem pro malé a střední podniky s cílem posílit konkurenceschopnost EU podniků prostřednictvím ochrany a prosazování jejich výhody na trhu, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ni.“
Výše uvedená citace ze strategického plánu EUIPO nám říká, že spolupráce Evropské komise s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví by nadále mohla pokračovat tak, aby se malým a středním podnikům poskytovaly nezbytné prostředky na ochranu práv z duševního vlastnictví.

Advokátní kancelář ASPIDOS.

Článek Dotační program SME Fund: Ochrana duševního vlastnictví jako klíč ke konkurenční výhodě se nejdříve objevil na ASPIDOS advokátní kancelář.

]]>