Program Ideas Powered for Business SME Fund, vedený Evropskou komisí a realizovaný Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), je navržen tak, aby podporoval malé a střední podniky v EU prostřednictvím grantů na ochranu duševního vlastnictví. Fond byl spuštěn jako podpora v reakci na pandemii COVID-19 a nyní pokračuje v rámci širšího Single Market Programme, zaměřeného na posílení jednotného trhu EU a jeho odolnosti.

SME Fund funguje na principu voucherového systému, který umožňuje malým a středním podnikům se sídlem v EU získat částečnou úhradu nákladů na registraci práv duševního vlastnictví. Program pokrývá širokou škálu oblastí – od ochranných známek a průmyslových vzorů až po patenty a odrůdová práva rostlin. Voucher pro odrůdová práva rostlin je přitom jediný, který nebyl zatím zcela vyčerpán.

Díky SME Fund mohou malé a střední podniky získat až 90 % úhrady nákladů na službu IP Scan, která poskytuje předdiagnostické služby a doporučení efektivní strategie ochrany duševního vlastnictví. V případě ochranných známek a průmyslových vzorů program pokrývá až 75 % nákladů na přihlášku a zápis, a až 75 % úhrady je poskytováno i na vybrané úkony související s registrací patentů.
Program rovněž přispívá na náklady spojené s právními službami pro evropskou patentovou přihlášku až do výše 2 000 EUR. Maximální částky úhrady pro jednotlivé aktivity jsou následující:

• 1 350 EUR na IP Scan;
• 1 000 EUR na úkony související s ochrannými známkami a průmyslovými vzory;
• 3 500 EUR na úkony související s patenty;
• 1 500 EUR na úkony spojené s odrůdovými právy rostlin.

Nejzávažnější riziko, které může plynout z nedostatečné ochrany ochranné známky, je ztráta výlučných práv na její užívání. Právní teorie podporuje závěr, že nekonání vlastníka známky může být považováno za implicitní souhlas s užíváním ze strany jiných subjektů. To může vést k tomu, že vlastník přijde o výlučné právo na užívání své značky nejen na daném trhu, ale také v širším mezinárodním kontextu.

Zákon v § 12 stanoví, že vlastník starší ochranné známky, který po dobu 5 po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky, již nemůže podat na základě této starší ochranné známky návrh na prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatné. Této situaci se věnoval také rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-482/09 (Budějovický Budvar vs. Anheuser-Busch), který dospěl k závěru, že pokud vlastník ochranné známky vědomě toleruje užívání podobné či totožné známky po dobu pěti let, ztrácí právo na její ochranu. Tento „zánik práva strpěním“ znamená, že po této lhůtě už vlastník nemůže podat námitky proti užívání ani požadovat neplatnost této známky​.

Nadto ke ztrátě výlučnosti může dojít už v důsledku nedostatečné rozlišovací způsobilosti vaší ochranné známky. Touto rozlišovací způsobilostí se zabýval například Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 10. března 2023, sp. zn. 10 As 101/2021, přičemž došel k následujícím závěrům: „Je-li starší ochranná známka tvořena jen slovním prvkem s nízkou rozlišovací způsobilostí (zde: slovní ochranná známka „EVA“ zapsaná pro dámské spodní prádlo), má nižší inherentní rozlišovací způsobilost jako celek, a náleží jí proto nižší míra ochrany. Její vlastník tak nemůže bránit zápisu dalších označení jen proto, že využívají stejný nedistinktivní prvek.“