Nový celní kodex EU: co se změní pro dovozce a e-shopy a od kdy?

Nový celní kodex EU: co se změní pro dovozce a e-shopy a od kdy?

Dovážíte zboží ze zemí mimo EU, provozujete e-shop či internetové tržiště nebo při celním odbavení využíváte služeb celního zástupce? Pak byste měli věnovat pozornost změnám, které přináší nový celní kodex EU.

Již od 1. července 2026 se u vybraných zásilek do 150 EUR uplatňuje clo ve výši 3 EUR za položku a od 1. listopadu 2026 přibude u přeshraničního internetového prodeje také manipulační poplatek 2 EUR za položku. Reforma však neznamená pouze vyšší náklady na dovoz. Postupně se změní také pravidla odpovědnosti za dovážené zboží a způsob komunikace s celními orgány. Podnikatelé by proto měli již nyní prověřit, kdo v jejich dodavatelském řetězci odpovídá za dovoz a celní formality, zda správně předávají údaje o zboží a jak mají nastavené smluvní vztahy s dodavateli a celními zástupci. Pro některé společnosti naopak reforma otevře cestu ke zjednodušení celního odbavení.

Základem reformy je nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2108 ze dne 16. září 2026, kterým se stanoví celní kodex Unie a zřizuje Celní orgán Evropské unie. Nařízení ruší dosavadní celní kodex obsažený v nařízení (EU) č. 952/2013. Nové nařízení vstoupilo v platnost 20. září 2026. Přechod na nový systém však nebude jednorázový, neboť jednotlivá ustanovení nového kodexu se začnou používat v rozdílných termínech.

Evropská unie reaguje zejména na rychlý rozvoj elektronického obchodu, rostoucí množství zásilek a obtížné odhalování nebezpečného nebo nesprávně deklarovaného zboží. Cílem je spojit účinnější kontroly s menší administrativní zátěží při řádném obchodování. Zjednodušení proto půjde ruku v ruce s požadavkem na kvalitnější údaje a jejich dostupnost pro celní orgány.

Nový Celní orgán EU a celní datové centrum

Reforma zřizuje Celní orgán Evropské unie, označovaný zkratkou EUCA, se sídlem ve francouzském Lille. Jeho úkolem bude koordinovat spolupráci národních celních správ, vyhodnocovat rizika a podporovat jednotnější postup při kontrolách. Pro podnikatele je podstatné, že má přispět k předvídatelnějšímu fungování celní správy napříč členskými státy.

Pro podnikatele bude jednou z nejvýznamnějších změn vznik celního datového centra EU. Díky němu budou moci firmy postupně předávat údaje o dováženém a vyváženém zboží prostřednictvím jediného evropského systému, namísto využívání různých vnitrostátních systémů. Datové centrum bude spravovat nově zřízený Celní orgán Evropské unie (EUCA), jehož úkolem bude také koordinovat spolupráci celních správ jednotlivých členských států a pomáhat jim při vyhodnocování rizik. Pro podnikatele je však důležité, že samotné celní kontroly budou i nadále provádět především celní orgány jednotlivých členských států. Nový evropský orgán tedy nenahradí například českou Celní správu, ale především usnadní sdílení informací a sjednotí postupy napříč EU.

Koho se reforma týká

Nový celní kodex EU se netýká pouze levných zásilek z čínských internetových tržišť. Jeho dopady pocítí také výrobní společnosti dovážející materiál a součástky ze zemí mimo EU, distributoři zahraničního zboží, vývozci nebo poskytovatelé celních a logistických služeb. Rozsah nových povinností se však bude lišit podle konkrétního obchodního modelu a postavení podnikatele při dovozu či vývozu. Rozhodující tak nebude pouze to, v jakém odvětví společnost podniká, ale především zda vystupuje jako dovozce, vývozce, celní zástupce nebo jiný subjekt zapojený do přeshraničního obchodu.

Ve zkratce: kdo má řešit co?

  • Výrobci dovážející materiál a součástky: Pokud sami vystupují jako dovozci, budou odpovídat zejména za poskytování požadovaných celních údajů, úhradu cla a příslušných poplatků a soulad dováženého zboží s dalšími předpisy kontrolovanými celními orgány. Měli by proto prověřit původ, celní zařazení a hodnotu dováženého zboží i dostupnost potřebných dokladů.
  • Distributoři zahraničního zboží: Především by měli ověřit, zda sami zboží dovážejí ze zemí mimo EU, nebo pouze nakupují výrobky již propuštěné do volného oběhu v EU. V prvním případě se na ně vztahují povinnosti dovozce. Důležité proto bude prověřit nastavení dodavatelských smluv, rozdělení odpovědnosti za celní formality a dostupnost dokumentace ke zboží.
  • E-shopy a internetové platformy: Provozovatelé zapojení do prodeje zboží zasílaného přímo ze zemí mimo EU budou muset určit, kdo v konkrétním obchodním modelu vystupuje jako dovozce v rámci prodeje na dálku. Tomuto subjektu budou příslušet povinnosti související s poskytováním celních údajů, úhradou cla a poplatků i zajištěním souladu výrobků s příslušnými evropskými předpisy. Zároveň je třeba zohlednit nové náklady na dovoz a připravit se na povinné využívání evropského celního datového centra od 1. července 2028.
  • Vývozci: Budou odpovídat za poskytování a uchovávání požadovaných údajů o vyváženém zboží, úhradu případných cel a dalších poplatků a dodržování příslušných předpisů kontrolovaných celními orgány. Prověřit by proto měli zejména správnost vývozních údajů, potřebná povolení a případná omezení vývozu.
  • Celní zástupci a logistické společnosti: Celní zástupci by měli věnovat pozornost zejména tomu, zda jednají v přímém, nebo nepřímém zastoupení. Nepřímí zástupci totiž mohou za stanovených podmínek odpovídat společně a nerozdílně s dovozcem či vývozcem, případně sami nést povinnosti dovozce nebo vývozce. Dopravci budou muset nadále plnit své vlastní povinnosti související zejména s předáváním údajů o přepravovaném zboží. Logistické společnosti by proto měly prověřit rozsah poskytovaných služeb a odpovědnosti, které z nich vyplývají.
  • Samostatnou příležitost představuje status Trust & Check, který může některým podnikatelům přinést významné zjednodušení celních postupů. O jeho udělení však mohou požádat pouze dovozci, vývozci a nepřímí celní zástupci usazení v EU, kteří nejméně dva roky pravidelně provádějí celní operace a splňují další stanovená kritéria. Pro dovozce v rámci prodeje na dálku navíc platí zvláštní podmínka alespoň dvouletého řádného využívání režimu IOSS.

Reforma bude nabíhat postupně. Podnikatelé by proto měli již nyní zmapovat své postavení v dodavatelském řetězci, prověřit smluvní vztahy a připravit se na změny ve způsobu předávání celních údajů.

Pozornost přitom nebude věnována pouze správnému výpočtu cla. Celní orgány již dnes kontrolují také dodržování požadavků na bezpečnost výrobků, ochranu zdraví a životního prostředí nebo sankční opatření. Reforma má posílit jejich schopnost odhalit problémové zboží ještě před jeho uvedením na trh EU.

Jaké jsou nejdůležitější změny pro podnikatele?

Jedno datové rozhraní místo roztříštěných systémů

Pro podnikatele bude zavedení celního datového centra EU znamenat především postupný přechod k předávání údajů o dováženém a vyváženém zboží prostřednictvím jediného evropského systému namísto různých vnitrostátních systémů. Cílem je zjednodušit komunikaci s celními orgány a omezit nutnost opakovaného poskytování stejných informací. Současně však poroste důraz na správnost, úplnost a vzájemný soulad předávaných údajů, které budou sloužit jako podklad pro celní řízení. Podnikatelé by proto měli věnovat zvýšenou pozornost kvalitě svých celních dat a nastavení interních postupů pro jejich evidenci a předávání. Právní základ fungování datového centra upravují zejména čl. 35 a 36 nového celního kodexu EU, na které navazuje čl. 74 odst. 1 upravující poskytování údajů potřebných k propuštění zboží do příslušného celního režimu.

Pro firmu využívající více dovozních tras může společné rozhraní znamenat méně duplicitní práce a snazší správu celních údajů. Důležité bude také prověření, zda se shodují informace v objednávkách, fakturách, skladové evidenci a podkladech předávaných celnímu zástupci. Digitalizace sama neodstraní chybný popis zboží ani neúplné údaje od dodavatele.

 

Trust & Check: jednodušší odbavení výměnou za větší transparentnost

Významnou novinkou je status spolehlivého a prověřeného obchodníka (Trust & Check), který může některým podnikatelům výrazně usnadnit celní odbavení. Celní orgány mohou obchodníkům s tímto statusem například povolit, aby za stanovených podmínek sami propouštěli zboží jejich jménem, a to přímo při jeho přijetí nebo odeslání z příslušného místa podnikání. Podmínkou je zejména poskytnutí potřebných údajů a informací o přijetí či odeslání zboží v reálném čase. Takové zjednodušení však není automatické a neznamená, že by zboží přestalo podléhat celnímu dohledu (čl. 78 odst. 1 nového celního kodexu).

Jednodušší odbavení bude vykoupeno vyššími nároky na transparentnost a vnitřní fungování společnosti.Podnikatel, který chce status Trust & Check získat, musí mít spolehlivou evidenci, odpovídající kontrolní postupy a elektronický systém umožňující celním orgánům získávat informace o pohybu zboží a plnění příslušných povinností co nejblíže reálnému času, jak je to technicky možné. V příslušných případech musí prostřednictvím celního datového centra EU zpřístupnit také celní záznamy, účetní systém, obchodní a přepravní dokumentaci či logistické údaje. Pro podnikatele tak půjde o rozhodnutí, zda jim výhody jednoduššího celního odbavení vyváží náklady na potřebné informační systémy, kvalitní evidenci a nastavení vnitřních procesů (čl. 31 odst. 3 nového celního kodexu).

Dosavadní status oprávněného hospodářského subjektu, známý jako AEO, přitom nezaniká. Oba režimy budou existovat vedle sebe. Čl. 32 odst. 1 nového celního kodexu navíc ukládá celním orgánům povinnost při posuzování splnění kritérií pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu nebo spolehlivého a prověřeného obchodníka zohlednit zvláštní charakteristiky hospodářských subjektů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků.

Před žádostí o nový status proto doporučujeme porovnat očekávané provozní úspory s náklady na úpravu systémů a vnitřních postupů. Jinak může vycházet přínos pro pravidelného dovozce a jinak pro podnik, který uskuteční několik dovozů ročně.

Další výhodou statusu Trust & Check může být jednodušší správa celního dluhu. Spolehliví a prověření obchodníci mohou za stanovených podmínek vypočítat celní dluh souhrnně za zboží, které během období nejvýše 31 kalendářních dnů propustili jménem celních orgánů. Do pěti dnů od skončení tohoto období pak celním orgánům oznámí celkovou částku včetně rozpisu podle jednotlivého zboží. Při poskytnutí jistoty mohou navíc využít odklad platby cla. Pro společnosti s pravidelnými dovozy či vývozy tak může jít o významné administrativní zjednodušení, které zároveň usnadní plánování plateb. Tato oprávnění upravují čl. 31 odst. 8 písm. d) a e), čl. 205 odst. 5 a čl. 212 odst. 2 nového celního kodexu EU.

Na toto zjednodušení navazuje možnost odkladu úhrady celního dluhu podle čl. 212 odst. 2 nového celního kodexu. Za podmínky poskytnutí jistoty může Trust & Check obchodník odložit souhrnnou úhradu cla vztahujícího se k částkám zahrnutým do jediného účetního zápisu podle čl. 208 odst. 2. Podle čl. 213 odst. 1 nového celního kodexu činí doba odkladu 30 dnů. Pro podniky s pravidelným dovozem tak může status Trust & Check přinést nejen administrativní zjednodušení, ale také možnost souhrnného výpočtu celního dluhu a odkladu úhrady dovozního cla. Při posuzování výhodnosti tohoto režimu však bude nutné zohlednit také náklady na poskytnutí požadované jistoty, úpravu informačních systémů a nastavení vnitřních kontrolních procesů.

Jednodušší odbavení bude vykoupeno vyššími nároky na transparentnost a vnitřní fungování společnosti. Podnikatel, který chce status Trust & Check získat, musí mít spolehlivou evidenci, odpovídající kontrolní postupy a elektronický systém umožňující celním orgánům získávat informace o pohybu zboží a plnění příslušných povinností co nejblíže reálnému času, jak je to technicky možné. V příslušných případech musí prostřednictvím celního datového centra EU zpřístupnit také celní záznamy, účetní systém, obchodní a přepravní dokumentaci či logistické údaje. Pro podnikatele tak půjde o rozhodnutí, zda jim výhody jednoduššího celního odbavení vyváží náklady na potřebné informační systémy, kvalitní evidenci a nastavení vnitřních procesů (čl. 31 odst. 3 nového celního kodexu).

Dosavadní status oprávněného hospodářského subjektu, známý jako AEO, přitom nezaniká. Oba režimy budou existovat vedle sebe. Čl. 32 odst. 1 nového celního kodexu navíc ukládá celním orgánům povinnost při posuzování splnění kritérií pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu nebo spolehlivého a prověřeného obchodníka zohlednit zvláštní charakteristiky hospodářských subjektů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků.

Před žádostí o nový status proto doporučujeme porovnat očekávané provozní úspory s náklady na úpravu systémů a vnitřních postupů. Jinak může vycházet přínos pro pravidelného dovozce a jinak pro podnik, který uskuteční několik dovozů ročně.

Další výhodou statusu Trust & Check může být jednodušší správa celního dluhu. Spolehliví a prověření obchodníci mohou za stanovených podmínek vypočítat celní dluh souhrnně za zboží, které během období nejvýše 31 kalendářních dnů propustili jménem celních orgánů. Do pěti dnů od skončení tohoto období pak celním orgánům oznámí celkovou částku včetně rozpisu podle jednotlivého zboží. Při poskytnutí jistoty mohou navíc využít odklad platby cla. Pro společnosti s pravidelnými dovozy či vývozy tak může jít o významné administrativní zjednodušení, které zároveň usnadní plánování plateb. Tato oprávnění upravují čl. 31 odst. 8 písm. d) a e), čl. 205 odst. 5 a čl. 212 odst. 2 nového celního kodexu EU.

Na toto zjednodušení navazuje možnost odkladu úhrady celního dluhu podle čl. 212 odst. 2 nového celního kodexu. Za podmínky poskytnutí jistoty může Trust & Check obchodník odložit souhrnnou úhradu cla vztahujícího se k částkám zahrnutým do jediného účetního zápisu podle čl. 208 odst. 2. Podle čl. 213 odst. 1 nového celního kodexu činí [AL3] doba odkladu 30 dnů. Pro podniky s pravidelným dovozem tak může status Trust & Check přinést nejen administrativní zjednodušení, ale také možnost souhrnného výpočtu celního dluhu a odkladu úhrady dovozního cla. Při posuzování výhodnosti tohoto režimu však bude nutné zohlednit také náklady na poskytnutí požadované jistoty, úpravu informačních systémů a nastavení vnitřních kontrolních procesů.

Odpovědnost za dovoz u e-commerce: rozhodující bude role prodejce a platformy

Pro přeshraniční internetový prodej je zásadní čl. 5 bod 14 nového celního kodexu, podle něhož může být dovozcem v rámci prodeje na dálku jak samotný prodejce zboží, tak osoba, která jeho prodej usnadňuje, například provozovatel internetového tržiště. Samotná účast platformy na prodeji však automaticky neznamená, že bude považována za dovozce. Rozhodující bude konkrétní uspořádání obchodního vztahu a dodavatelského řetězce, na jehož základě se určí, který ze subjektů ponese povinnosti dovozce.

S postavením dovozce spojuje čl. 27 odst. 2 písm. a) až d) soubor povinností. Vedle poskytování a uchovávání požadovaných informací nebo zajištění úhrady cla a příslušných poplatků, jde také o soulad zboží s dalšími předpisy uplatňovanými celními orgány a oznamování známých podezřelých pohybů či neoprávněného zacházení se zbožím.

Pro e-shop proto doporučujeme jako první krok určit, kdo v jeho obchodním modelu plní úlohu dovozce. Následně je třeba prověřit smlouvy s dodavateli a platformami, dostupnost dokumentace k výrobkům a předávání údajů před odbavením.

Celní zastoupení nebude jen otázkou podání formuláře

Nové nastavení odpovědnosti se promítne také do vztahů s celními zástupci. Klíčové jsou čl. 33 odst. 2 a 3, které rozlišují nepřímé zastoupení podnikatele usazeného na celním území Unie a zastoupení subjektu usazeného mimo toto území.

U podnikatele usazeného v EU bude nepřímý celní zástupce společně a nerozdílně odpovědný za povinnosti, na které ustanovení odkazuje, tedy zejména za povinnosti dovozce podle čl. 27 odst. 2 nebo vývozce podle čl. 28 odst. 1. Při nepřímém zastoupení subjektu neusazeného v EU se zástupce pro tyto účely sám považuje za dovozce nebo vývozce.

Význam těchto pravidel přesahuje samotné technické podání celních údajů. Doporučujeme proto zkontrolovat nejen rozsah plné moci, ale také smlouvu o zastoupení. Měla by jasně řešit, kdo obstarává podklady, kdo ověřuje jejich úplnost, jak se postupuje při zjištění nesrovnalosti a jaké nároky mezi stranami vzniknou v případě pochybení. Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy zástupce potřebuje doložit skutečnosti, které zná pouze výrobce nebo zahraniční dodavatel.

Nový manipulační poplatek: 2 EUR, ale ne automaticky za každý balík

Od 1. listopadu 2026 se na zboží prodávané na dálku ze zemí mimo EU začne uplatňovat nový unijní manipulační poplatek ve výši 2 EUR za položku. Jeho zavedení upravuje čl. 20 odst. 2 nového celního kodexu EU, přičemž konkrétní výši stanovila Evropská komise nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2026/2152 ze dne 21. září 2026. Toto nařízení bylo vyhlášeno v Úředním věstníku EU dne 22. října 2026, kdy zároveň vstoupilo v platnost. Samotný poplatek se však začne uplatňovat až od 1. listopadu 2026, jak stanoví čl. 2 uvedeného nařízení.

Položku však nelze zaměňovat s celým balíkem ani s jednotlivým kusem zboží. Podle čl. 5 bodu 78 nového celního kodexu se za jednu položku považuje zboží se stejným sazebním zařazením, popisem a případně také původem. Pokud si tedy zákazník objedná balík obsahující tričko a nabíječku, půjde zpravidla o dvě samostatné položky.Pokud si naopak objedná například pět kusů stejného trička, mohou všechny tvořit jedinou položku, splňují-li uvedené podmínky. Při uplatnění manipulačního poplatku ve výši 2 EUR za položku by tak v prvním případě poplatek činil 4 EUR, zatímco ve druhém pouze 2 EUR, přestože balík obsahuje více kusů zboží.

Při cenové kalkulaci je nutné rozlišovat nový manipulační poplatek od dočasného cla ve výši 3 EUR za položku, které se od 1. července 2026 uplatňuje na stanovené případy prodeje na dálku u zboží dováženého ze zemí mimo EU v zásilkách s vlastní hodnotou nepřesahující 150 EUR. Konkrétně jde zejména o dovozy využívající režim IOSS a poštovní zásilky. Zatímco clo ve výši 3 EUR nahrazuje dosavadní osvobození těchto zásilek od cla, manipulační poplatek ve výši 2 EUR, který se začne uplatňovat od 1. listopadu 2026, má pokrývat náklady spojené s celním odbavením a kontrolou zboží prodávaného na dálku. Jde tedy o dvě samostatné platby, které se mohou u stejného dovozu uplatnit současně. Na rozdíl od dočasného cla přitom manipulační poplatek není omezen hodnotou zásilky do 150 EUR.

Podle čl. 20 odst. 5 je povinnost zaplatit poplatek navázána na dlužníka celního dluhu; pravidlo se vztahuje i na případy, kdy celní dluh nevznikne. Čl. 20 odst. 6 zároveň stanoví jeho nevratnost. Pro prodejce levného zboží proto doporučujeme propočítat nejen dopad na marži jednotlivé objednávky, ale také náklady při vracení zboží.

Od července 2028 se počítá s nižším poplatkem při propuštění zboží ze zvláštního celního skladu pro prodej na dálku podle čl. 20 odst. 4. Konkrétní výši této nižší částky však zářijový akt Komise ještě nestanoví.

Nový celní sklad pro e-commerce: alternativa k přímému zasílání ze třetích zemí

Nový celní kodex zavádí v čl. 145 zvláštní institut celního skladu pro prodej na dálku. Využít jej však nebude moci každý e-shop. Podle čl. 145 odst. 1 může být k provozování takového soukromého celního skladu oprávněn pouze dovozce v rámci prodeje na dálku, který využívá režim IOSS a současně má status Trust & Check, případně jeho nepřímý zástupce s tímto statusem. Zboží tak může být do Evropské unie přivezeno a umístěno do celního skladu ještě před uskutečněním konkrétního prodeje zákazníkovi. Čl. 145 odst. 2 současně stanoví další podmínky:

– zboží musí již při umístění do skladu splňovat relevantní právní požadavky, které by se na něj vztahovaly při propuštění do volného oběhu,
– musí být dovezeno v hromadných baleních obsahujících obdobné zboží,
– vstupuje na celní území EU v množství umožňujícím účinné provádění celních kontrol.

Smyslem tohoto režimu je přesunout část kontroly z jednotlivých zásilek k větším množstvím zboží ještě před jejich následným rozdělením mezi konkrétní zákazníky. Čl. 145 odst. 3 proto výslovně umožňuje celním a dalším příslušným orgánům kontrolovat soulad zboží s požadavky pro propuštění do volného oběhu již před jeho umístěním do skladu i v průběhu skladování. Na tento režim navazuje také čl. 78 odst. 2, podle něhož mohou Trust & Check obchodníci provozující takový sklad propustit pouze zboží, které je umístěno v režimu uskladnění v celním skladu a je připraveno k prodeji na území Unie.

Pro e-commerce může mít tento model také přímý ekonomický význam. Čl. 20 odst. 4 stanoví, že u zboží prodávaného na dálku z celního skladu pro prodej na dálku má být unijní manipulační poplatek nižší než u běžného přímého zasílání jednotlivých zásilek. Důvodem je jednodušší celní dohled nad zbožím dovezeným ve větším množství a uloženým na jednom místě. Od 1. července 2028 navíc podle čl. 285 odst. 2 budou dovozci v rámci prodeje na dálku při umístění zboží do tohoto skladu poskytovat příslušné údaje prostřednictvím celního datového centra EU. Pro větší e-shopy a platformy tak může nový režim představovat alternativu k modelu, kdy je každá jednotlivá objednávka zasílána zákazníkovi přímo ze třetí země, jeho využití však bude spojeno s poměrně přísnými podmínkami a zejména se statusem Trust & Check a využíváním IOSS.

Sankce za systematické porušování: až 6 % hodnoty dovozu, nikoliv obratu

Nový kodex zavádí v čl. 276 zvláštní sankční režim pro systematické neplnění povinností při prodeji na dálku. Nejde o obecnou šestiprocentní pokutu za jakoukoli chybu každého dovozce.

Podle čl. 276 odst. 1 se při systematickém porušování počítá s peněžitou sankcí ve výši 1 až 4 % celkové hodnoty zboží dovezeného daným podnikatelem do Evropské unie během předchozích dvanácti měsíců. Zjistí-li celní orgány do šesti měsíců po uložení této sankce další systematické porušování, stanoví odstavec 4 rozpětí 3 až 6 %. Základem výpočtu tedy není celosvětový obrat společnosti ani pouze hodnota jednotlivé problémové zásilky.

Důsledky se přitom neomezí na peníze. Čl. 276 odst. 3 a 5 počítá také se zásahem do zvýhodněných celních statusů a při dalším systematickém porušování za stanovených podmínek s dočasným omezením přístupu k online rozhraní podnikatele. Navazující čl. 277 upravuje zařazení příslušného dovozce mezi vysoce rizikové hospodářské subjekty, pokud je uložena některá z výše uvedených sankcí dle čl. 276.

Pro podnikatele z toho plyne důvod řešit opakující se nedostatky jako problém celého procesu. Nestačí opravit jednu zásilku, jestliže stejná chyba vzniká znovu u dalších objednávek, jelikož zanedbání těchto povinností s sebou ponese poměrně přísné sankce.

Harmonogram

Nový celní kodex byl dne 19. září 2026 zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Podle čl. 287 odst. 2 nového celního kodexu se obecně začne používat dvanáct měsíců po vstupu v platnost, toto pravidlo však doplňuje řada výjimek. Přechod na datové centrum upravuje zejména čl. 285 nového celního kodexu.

Termín

Co je důležité pro podnikatele

Podzim 2026

Zavedení manipulačního poplatku. Aktuálně oznámeným termínem je 1. listopad 2026.

Rok 2027

Zahájení činnosti Celního orgánu EU.

1. července 2028

Povinné předávání údajů prostřednictvím datového centra u dovozů vymezených v čl. 285 odst. 2, zejména v rámci prodeje na dálku.

1. března 2031

Možnost přechodu ostatních dovozců, vývozců a držitelů tranzitního režimu na datové centrum podle čl. 285 odst. 4.

1. března 2034

Povinné používání datového centra podle čl. 285 odst. 5.

Jaké výhody může reforma podnikatelům přinést?

Pro řádně fungující podniky má reforma přinést především méně opakované administrativy, jednodušší komunikaci s celními orgány a možnost využít širší zjednodušení. Přínos má také její kontrolní část, přičemž účinnější postih nevyhovujících dovozů má omezit konkurenční výhodu obchodníků, kteří nedodržují evropské požadavky nebo své celní povinnosti.

Při plánování přípravy na nová pravidla proto doporučujeme nesledovat pouze cenu jednotlivého odbavení. Pro konkrétní podnik může být důležitější předvídatelnost dodávek, čas zaměstnanců nebo možnost snížit počet ručních zásahů do celní agendy.

Na co si dát pozor

Za nejméně vhodný přístup považujeme odložení celé přípravy s odkazem na rok 2034. Tento termín se týká povinného používání datového centra v závěrečné fázi, nikoli odkladu všech změn. Povinnosti a náklady zaváděné dříve je třeba posuzovat samostatně.

Prvním krokem při přípravě na nová celní pravidla by mělo být prověření vlastní role při dovozu a vývozu zboží a rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé obchodní partnery. Podnikatelé by si proto měli u svých obchodních operací odpovědět zejména na následující otázky:

Kdo vystupuje jako dovozce nebo vývozce? Jedná společnost vlastním jménem, využívá celního zástupce, nebo dovoz zajišťuje dodavatel či internetová platforma?

  • Kdo poskytuje údaje o zboží? Kdo určuje jeho sazební zařazení, popis, původ a celní hodnotu a předává tyto informace celním orgánům či celnímu zástupci
  • Kdo ověřuje správnost údajů? Má společnost zavedené postupy pro kontrolu informací od dodavatelů a jejich souladu s obchodními a přepravními doklady?
  • Kdo zajišťuje potřebnou dokumentaci? Kdo obstarává a uchovává faktury, doklady o původu zboží, požadovaná osvědčení, povolení a další dokumenty nezbytné pro celní odbavení?
  • Kdo hradí clo a související poplatky? Kdo je povinen zajistit jejich úhradu vůči celním orgánům a kdo tyto náklady skutečně ponese podle smluvních ujednání?
  • Kdo nese náklady při komplikacích? Jak je smluvně upravena odpovědnost za nesprávné údaje, dodatečné vyměření cla, zadržení zboží nebo vrácení zásilky?

Výsledkem této kontroly by mělo být jasné rozdělení úkolů a odpovědnosti mezi společností, jejími dodavateli, obchodními partnery a celními zástupci, promítnuté do smluv a interních postupů. Je však třeba pamatovat na to, že smluvní rozdělení nákladů samo o sobě nemění odpovědnost vůči celním orgánům, která vyplývá přímo z celních předpisů.

U e-commerce doporučujeme samostatně přepočítat cenotvorbu a posoudit logistický model. U pravidelných dovozců pak dává smysl vyhodnotit připravenost na Trust & Check. Cílem přípravy není zavést co nejvíce nových postupů, ale odstranit místa, kde podnik neví, kdo má potřebné informace, kdo je kontroluje a kdo zajistí nápravu.

Nejste si jisti, jak se nová celní pravidla dotknou vašeho podnikání? V advokátní kanceláři ASPIDOS vám pomůžeme posoudit jejich dopady na váš obchodní model, určit rozdělení odpovědnosti mezi vaši společnost, dodavatele, internetové platformy a celní zástupce a navrhnout potřebné úpravy smluvní dokumentace. Provozovatelům e-shopů a internetových tržišť pomůžeme také prověřit, jak nové clo a poplatky zohlednit v cenotvorbě, obchodních podmínkách a pravidlech pro vracení zboží, aby jejich obchodní vztahy odpovídaly novým požadavkům.

Mgr. Alexandr Liolias, advokát

Jan Tichánek, paralegal

Diskuze

Přejít nahoru