Zaměstnanecké opce v Česku dostávají nový život
Od 1. ledna 2026 získají české společnosti – zejména startupy a technologické organizace – konečně nástroj, který je běžným standardem v zahraničí: moderní a daňově výhodný režim zaměstnaneckých opcí (ESOP). Novela zákona o daních z příjmů zavádí princip „no tax before cash“, tedy odklad zdanění až do momentu, kdy zaměstnanec akcie skutečně prodá. Zaměstnavatelům to otevírá cestu, jak dlouhodobě motivovat klíčové lidi, aniž by museli řešit komplikované daňové dopady v okamžiku udělení nebo uplatnění opce.
Nový režim však zároveň přináší soubor přísných podmínek, jejichž nesplnění může vést k doměrku daně i pojistného. Pro zaměstnavatele tak představuje příležitost, ale i značnou odpovědnost při samotném nastavení programu a jeho průběžné kontrole.
V článku přinášíme přehled hlavních výhod, limitů a rizik, která by měl znát každý, kdo chce nový ESOP od roku 2026 smysluplně využít. Pokud je program správně uchopen, může se stát jedním z nejefektivnějších nástrojů pro udržení talentů a motivaci zaměstnanců v rychle rostoucích společnostech.
Koho se nový režim týká
Nová legislativa je nastavena primárně pro malé a střední podniky z inovativních odvětví, typicky startupové a scaleupové společnosti. Současně však stanoví řadu podmínek, které musí splnit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, aby bylo možné daňové zvýhodnění využít. Nesplnění byť jediného kritéria znamená návrat do standardního režimu zdanění mzdy včetně všech odvodů.
Dopady na stávající programy a limity přechodu
Daňové výhody nelze aplikovat zpětně. Programy spuštěné před 1. 1. 2026 nespadají pod režim kvalifikovaného ESOP, byť mohou využít odklad zdanění podle úpravy z roku 2025. Společnosti nyní zvažují, zda existující opční programy upravit nebo přenastavit podle nových pravidel, avšak každá situace vyžaduje individuální posouzení. Zákon neumožňuje zachování starého daňového režimu pro dříve udělené opce, takže jakékoli opce, které nesplní definici „kvalifikované“, zůstávají v obecném režimu zdanění závislé činnosti.
Podmínky kvalifikované opce
Aby zaměstnavatel i zaměstnanec mohli čerpat daňové úlevy nového režimu, musí ESOP splňovat soubor zákonných podmínek na obou stranách.
A) Podmínky na straně zaměstnance (kvalifikovaná opce)
- Zaměstnanec musí vykonávat práci v pracovním poměru u daného zaměstnavatele po dobu minimálně 12 měsíců mezi udělením opce a jejím uplatněním. (Opce nejsou určeny pro kontraktory, OSVČ nebo dodavatele.)
- Odložené nabytí (vesting): Zaměstnanec může akcie nebo podíly nabýt nejdříve po 3 letech od udělení opce.
- Opce musí být poskytnuta bezúplatně jako zaměstnanecký benefit. (To nebrání sjednání realizační (opční) ceny při samotném nabytí akcií.)
- V době udělení opce musí zaměstnanec pobírat hrubou mzdu alespoň ve výši 1,2násobku minimální mzdy. (Cílem je zabránit nahrazování standardní mzdy opčními benefity.)
- Souhrn všech opcí poskytnutých jednomu zaměstnanci nesmí přesáhnout 5 % základního kapitálu společnosti.
B) Podmínky na straně zaměstnavatele
- Musí být uzavřena písemná smlouva o poskytnutí opce se zaměstnancem. (Dohoda musí jasně vymezit podmínky programu.)
- Zaměstnavatel musí být malý nebo střední podnik (SME):
– Roční obrat do 2,5 miliardy Kč
– Hodnota aktiv do 2 miliard Kč
(Limity se posuzují na konsolidovaném základě, pokud je zaměstnavatel součástí skupiny.)
– Nesmí působit ve vyloučených sektorech (bankovnictví, pojišťovnictví, investiční fondy, vybrané svobodné profese – např. advokáti, daňoví poradci, auditoři)
- Zaměstnavatel má oznamovací povinnost vůči správci daně:
– Musí oznámit poskytnutí opce i její parametry ve stanovené lhůtě – ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele za měsíc, ve kterém byla kvalifikovanému zaměstnanci poskytnuta kvalifikovaná zaměstnanecká opce, datum poskytnutí kvalifikované zaměstnanecké opce, u které se uplatňuje daňový režim uvedený v § 10 odst. 1 písm. q) ZDP, kvalifikovanému zaměstnanci, sjednanou opční cenu a výši tržní ceny kvalifikovaného obchodního podílu stanoveného ke dni poskytnutí kvalifikované zaměstnanecké opce a identifikační údaje kvalifikovaného zaměstnance.
Splnění uvedených podmínek musí být zajištěno po celou dobu trvání programu, tedy od udělení opce až do prodeje akcií. Jakékoli porušení nebo nesplnění byť jediné podmínky způsobí, že opční program přestane být považován za „kvalifikovaný“ a veškeré příjmy zaměstnance z takové opce se zpětně posoudí jako příjem ze závislé činnosti. To znamená povinnost dodatečně doplatit daň i pojistné. Dopady mohou nastat jak na straně zaměstnance (dodatečná daň z příjmů), tak na straně zaměstnavatele (doměrek odvodů a penále).
Je proto nezbytné průběžně hlídat splnění všech podmínek. Riziko může vzniknout například při změně úvazku zaměstnance, odchodu na mateřskou či rodičovskou dovolenou nebo při jeho dočasném přidělení do jiné společnosti, kdy může být ohrožena podmínka minimální mzdy nebo požadované dvanáctiměsíční doby výkonu práce.
Daňové a odvodové dopady
„No tax before cash“ – zdanění až při prodeji akcií
Hlavní výhodou kvalifikovaného ESOP je odstranění zdanění v rané fázi. Podle dosavadních pravidel se příjem zaměstnance zdaňoval a podléhal odvodům již v okamžiku nabytí akcií či podílů, tedy při uplatnění opce, a to v hodnotě odpovídající tržní ceně akcií v daný moment. Nová úprava naproti tomu stanoví, že k žádnému zdanění nedochází ani při udělení opce, ani při jejím uplatnění, ale až ve chvíli, kdy zaměstnanec akcie skutečně zpeněží.
Příjem z jejich prodeje se zároveň vyjímá z režimu závislé činnosti a zdaňuje se jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. V praxi to znamená, že zaměstnanec zaplatí daň až v roce, kdy akcie prodá a obdrží skutečnou hotovost. Tento režim tak konečně zohledňuje likviditu, daň se hradí z reálného výnosu, nikoli z hypotetické hodnoty podílů, kterou zaměstnanec při uplatnění opce ještě nemá k dispozici.
Osvobození od sociálního a zdravotního pojištění
Druhou zásadní úlevou je, že příjem z kvalifikovaných ESOP nepodléhá odvodům na sociální ani zdravotní pojištění.
Toto osvobození se vztahuje jen na příjem, který splňuje definici „příjmu z uplatnění opce“ dle zákona. Zákon proto přesně vymezuje, která část výnosu je od pojistného osvobozena a která naopak podléhá odvodům jako tzv. přesahující část:
- Od pojistného je osvobozena ta část příjmu, která odpovídá rozdílu mezi tržní hodnotou akcií v okamžiku jejich nabytí a tržní hodnotou akcií v okamžiku udělení opce, resp. sjednanou opční cenou, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší. Tím se vylučuje z osvobozené částky jakýkoli okamžitý zisk poskytnutý při grantu. Pokud byla opce nastavena „at-the-money“ (realizační cena rovna tržní ceně při udělení), pak osvobozený příjem je růst hodnoty akcie od data udělení až do prodeje.
- Pojistnému naopak podléhá část příjmu, která uvedený limit převyšuje. Typicky půjde o případy, kdy zaměstnanec získal opci hned zpočátku „pod cenou“, např. obdržel akcie zcela zdarma nebo s výraznou slevou proti tehdejší tržní hodnotě.
15leté časové omezení: Pokud zaměstnanec neprodá akcie do 15 let od jejich nabytí (uplatnění opce), nastane zdanění fikcí, že k prodeji došlo po uplynutí 15 let. Nejpozději ve zdaňovacím období, kdy uplyne 15 let od uplatnění opce, vzniká povinnost příjem z uplatnění opce zdanit. Účelem je zabránit neomezenému odkladu zdanění.
Další daňové dopady a omezení
Zrušení časového osvobození po 3/5 letech: Zásadní změnou, kterou novela přináší, je, že na akcie/podíly nabyté z kvalifikovaných ESOP se neuplatní obecné časové osvobození od daně při jejich prodeji. Podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP dnes platí, že fyzická osoba nemusí danit příjem z prodeje akcií držených déle než 3 roky (resp. u podílů na s.r.o. nad 5% déle než 5 let). U akcií a podílů nabytých z kvalifikovaných ESOP tato výjimka neplatí, jejich prodej bude zdanitelný i po pěti, deseti či více letech držby a bude se posuzovat jako „jiný příjem“.
Vyloučení umělého navyšování hodnoty akcií: Zákon rovněž stanoví, že při výpočtu zdanitelného příjmu se nepřihlíží ke zvýšení hodnoty akcií způsobenému vklady, přeměnami společnosti nebo jinými obdobnými operacemi. Stejně se ignorují transakce, které by porušovaly pravidla převodních cen, tedy umělé přesuny hodnot mezi spřízněnými osobami. Prakticky to znamená, že pokud se mezi udělením opce a prodejem akcií uskuteční např. fúze, převod jmění na akcionáře, kapitálový vstup investora nebo navýšení jmění vkladem, který skokově zvýší hodnotu akcií, tento nárůst se pro potřeby ESOP příjmu odfiltruje. Tím se brání obcházení pravidel, např. navýšení hodnoty akcií jen účetním přesunem aktiv by nemělo vytvořit nezdanitelný zisk pro zaměstnance.
Oceňování a účetní dopady
Určení „tržní ceny“ akcií (FMV)
Daňové zacházení příjmů z ESOP závisí na tržní hodnotě akcií v různých okamžicích, zejména při udělení opce a při prodeji akcií, bude v praxi klíčovým tématem jejich správné ocenění. U kótovaných společností je situace jednoduchá, neboť se použije aktuální tržní cena z burzy. Startupy a jiné neveřejné společnosti však musí určit tzv. fair market value (FMV) odhadem.
Za nejvhodnější se považuje využití znaleckého posudku nebo jiného kvalifikovaného ocenění. Použít lze různé metodiky, například výnosové ocenění metodou DCF, porovnání s tržními násobky obdobných společností nebo oceňovací modely pro opční kontrakty, jako je Black-Scholes.
Důležité je, aby zvolená metodika a dokumentace obstály při případné daňové kontrole. Finanční správa totiž může zpětně posuzovat, zda FMV při udělení opce nebyla záměrně podhodnocena s cílem maximalizovat daňově osvobozený růst hodnoty akcií. Pokud by zjistila, že realizační cena byla nastavena výrazně pod skutečnou hodnotou akcie v okamžiku grantu, může rozdíl doměřit jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti. Proto je zásadní, aby byla realizační cena co nejblíže objektivní hodnotě akcie v okamžiku udělení opce.
Martina Jakubcová
Paralegal
Alexandr Liolias
Advokát, partner