Zrušení bezcelního limitu u nízkohodnotových zásilek: nové clo od 1. 7. 2026 a jeho dopady na e-commerce
Evropská unie od 1. 7. 2026 zavádí významnou změnu v oblasti dovozu zboží ze třetích zemí. Končí dosavadní bezcelní režim pro zásilky nízké hodnoty a nově se na tyto zásilky začne vztahovat specifické clo ve výši 3 EUR za položku.
Opatření je součástí širší strategie EU, jejímž cílem je posílení konkurenceschopnosti evropských podnikatelů, narovnání podmínek na trhu a omezení dlouhodobě kritizovaných praktik některých mimoevropských platforem.
Co se od roku 2026 mění
Nové clo se bude vztahovat na zásilky, které:
- nepřesahují hodnotu 150 EUR,
- jsou zasílány ze zemí mimo EU,
- pocházejí typicky z e-shopů, online platforem nebo aplikací usazených mimo Evropskou unii.
Výše cla je fixní – 3 EUR za každou jednotlivou položku v zásilce, nikoli za objednávku jako celek. Pokud si tedy zákazník v rámci jedné zásilky objedná více různých produktů, clo se uplatní ke každému z nich samostatně.
Praktický příklad: jak se clo počítá v praxi
Objedná-li si zákazník ze zahraničního e-shopu mimo EU v rámci jedné zásilky například:
- 1 kus oblečení,
- sadu kuchyňského nádobí,
- nabíjecí adaptér k elektronice,
půjde z hlediska celních předpisů o tři samostatné položky. Přestože se jedná o jednu objednávku a jednu zásilku, specifické clo se uplatní ke každé položce zvlášť.
Výsledné clo tedy bude činit:
- 3 EUR × 3 položky = 9 EUR za jednu zásilku.
Důvod změny: boj proti obcházení pravidel a nekalé soutěži
Evropské orgány dlouhodobě upozorňují na praxi, kdy jsou objednávky uměle rozdělovány do několika malých zásilek tak, aby formálně splňovaly podmínky bezcelního režimu. Tento model využívaly zejména velké mimoevropské platformy, typicky v segmentech fast fashion, domácích potřeb nebo drobné elektroniky.
V evropských i amerických státech již delší dobu probíhá diskuse o tom, jak tuto nerovnováhu, zejména ve prospěch asijských zahraničních společností vůči tuzemským podnikatelům, co nejvíce omezit, přičemž tuto debatu v poslední době dále ovlivňuje i geopolitický vývoj a snaha Evropské unie posílit strategickou autonomii a konkurenceschopnost evropského trhu.
Z pohledu EU takové jednání:
- narušovalo rovné podmínky hospodářské soutěže,
- zvýhodňovalo zahraniční prodejce na úkor evropských podnikatelů,
- komplikovalo vymáhání bezpečnostních, spotřebitelských a environmentálních předpisů.
Zrušení bezcelního limitu je proto vnímáno jako regulatorní nástroj, jehož cílem je odstranit systémové narušení hospodářské soutěže a posílit vymahatelnost celních a bezpečnostních předpisů.
Vztah k DPH a režimu IOSS
Je důležité připomenout, že osvobození od DPH u zásilek ze třetích zemí bylo zrušeno již v roce 2021. DPH se dnes uplatňuje na veškeré dovezené zboží bez ohledu na jeho hodnotu.
Nové clo dopadá zejména na zásilky, u nichž je DPH odváděna prostřednictvím tzv. zvláštního režimu pro prodej na dálku (IOSS). Spotřebitel jej typicky pozná podle toho, že DPH zaplatí přímo při nákupu na e-shopu. Zavedením specifického cla dochází k většímu souladu a harmonizaci mezi daňovým a celním zatížením těchto dovozů.
Současně dochází k dalšímu omezení atraktivity modelu, kdy jsou nízkohodnotové zásilky zasílány přímo koncovým zákazníkům bez fyzické přítomnosti prodejce v EU. Nové clo tak nepřímo podporuje modely, v nichž je zboží distribuováno prostřednictvím skladů umístěných na území Unie.
Lze očekávat, že část mimoevropských prodejců bude reagovat zřizováním skladových center na území EU nebo spoluprací s evropskými fulfillment partnery. Pro evropské e-shopy to může znamenat změnu konkurenční dynamiky – výhoda nižší ceny u některých zahraničních prodejců se může postupně snižovat.
Proč je opatření důležité i pro evropské podnikatele
Změna nemíří pouze na koncové spotřebitele. Pro evropské podnikatele má význam zejména proto, že:
- mění ekonomiku dovozu zboží nízké hodnoty,
- ovlivňuje cenotvorbu a marže u produktů z třetích zemí,
- zasahuje do fungování přeshraničního e-commerce,
- má přímý dopad na využívání režimu IOSS,
- naznačuje další směřování celní politiky EU.
Pouze přechodné řešení: co přijde dál
Současné opatření je vnímáno jako mezistupeň. Evropská unie již nyní pracuje na komplexní reformě celního kodexu Unie (Union Customs Code), která má zásadně změnit způsob celního dohledu, digitalizaci procesů i odpovědnost online platforem. Součástí této reformy má být mimo jiné:
- další omezení či pravděpodobněji úplné odstranění výjimek pro nízkohodnotové zásilky,
- širší uplatnění standardních celních sazeb EU a zavedení manipulačních poplatků,
- zavedení nových technických a datových nástrojů, včetně celního datového centra.
Z pohledu podnikatelského plánování je proto nové clo třeba vnímat nejen jako aktuální změnu, ale i jako signál dlouhodobého trendu, který bude dovoz zboží ze třetích zemí postupně zatěžovat přísnějšími pravidly.
Závěrem
Zavedení specifického cla od 1. července 2026 představuje další krok EU k narovnání podmínek na vnitřním trhu. Pro spotřebitele může znamenat zdražení některých objednávek z platforem typu TEMU, AliExpress nebo Shein, pro podnikatele pak důležitou změnu v konkurenčním prostředí, která se promítne do nastavení dovozních modelů, cenové politiky i logistických procesů.
Nové opatření přitom nelze vnímat izolovaně. Jde o součást širšího trendu, v jehož rámci Evropská unie postupně zpřísňuje regulaci digitálních platforem, online tržišť a přeshraničního prodeje. Vedle celní politiky se tento vývoj promítá i do oblasti ochrany spotřebitele, odpovědnosti online tržišť, bezpečnosti výrobků nebo regulace digitálních služeb. Cílem je, aby subjekty prodávající zboží evropským zákazníkům podléhaly srovnatelným pravidlům a kontrolám, a to bez ohledu na to, odkud pocházejí. Nové clo na malé zásilky tak zapadá do snahy EU odstranit regulační mezery, které umožňovaly dlouhodobé zvýhodnění mimoevropských prodejců v online prostředí.
Včasná analýza dopadů a úprava stávajících postupů bude klíčová zejména pro subjekty, které jsou na dovozu nízkohodnotového zboží ze třetích zemí závislé.
Pro subjekty působící v oblasti přeshraničního e-commerce tak nejde pouze o otázku zvýšení nákladů, ale o nutnost přehodnotit celý obchodní model. Regulace postupně směřuje k tomu, aby odpovědnost za dovoz a uvedení výrobku na trh byla jasně identifikovatelná a vymahatelná na území EU.
ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o.
Jan Tichánek, paralegal
Alexandr Liolias, advokát a partner