Rok 2026 přináší zásadní změny v pracovním právu: co musí zaměstnavatelé vědět
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří
Od 1. ledna 2026 platí nový zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který zavádí novou povinnost pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby ve 3. kategorii rizikových prací.
Tato povinnost se týká zaměstnanců pracujících v náročných a rizikových podmínkách, zejména při expozici vibracím, zátěži chladem či teplem nebo při vysoké fyzické zátěži. Zařazení práce do příslušné kategorie stanovuje krajská hygienická stanice.
Zaměstnanci vzniká nárok na povinný příspěvek tehdy, pokud v daném měsíci odpracuje alespoň tři rizikové směny a současně své právo u zaměstnavatele uplatní.
Výše příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu na sociální zabezpečení a zaměstnavatel jej hradí výhradně na zaměstnancem určený penzijní produkt (penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření).
Zákon zároveň ukládá zaměstnavatelům nové informační a evidenční povinnosti, jejichž plnění bude kontrolovat příslušná správa sociálního zabezpečení.
Pracovní úrazy
Od 1. ledna 2026 se mění způsob hlášení pracovních úrazů. Zaměstnavatelé budou nově povinni podávat veškerá hlášení a vést záznamy o pracovních úrazech výhradně elektronicky prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce.
Cílem této změny je zejména digitalizace a zjednodušení agendy, snížení administrativní zátěže i chybovosti a vytvoření jednotné evidence úrazů a komunikace s orgány inspekce práce. Přístup do portálu bude mít statutární zástupce zaměstnavatele, který může k provádění úkonů pověřit i další osoby.
Současně od nového roku začalo platit nové čtyřstupňové členění pracovních úrazů podle jejich závažnosti. Úrazy se nově dělí na:
- smrtelné,
- závažné (např. hospitalizace delší než 5 dnů),
- méně závažné,
- lehké (např. pracovní neschopnost kratší než 3 dny).
Správné zařazení úrazu bude mít vliv nejen na postup hlášení, ale i na případné nároky poškozeného zaměstnance.
Zaměstnavatelům doporučujeme ověřit, kdo bude mít v jejich organizaci odpovědnost za elektronické hlášení úrazů, a upravit interní postupy tak, aby odpovídaly nové kategorizaci a digitálním požadavkům.
Zvýšení minimální mzdy a stravného od nového roku
Od 1. ledna 2026 dochází ke zvýšení minimální mzdy, která nově činí 22 400 Kč měsíčně při stanovené 40hodinové pracovní době (resp. 134,40 Kč za hodinu). Minimální mzda tak i nadále představuje nejnižší přípustnou odměnu za práci v pracovněprávních vztazích.
Současně byly upraveny také cestovní náhrady a stravné při pracovních cestách. Tuzemské stravné nově činí minimálně:
- 155 Kč při délce pracovní cesty 5–12 hodin,
- 236 Kč při délce 12–18 hodin,
- 370 Kč při cestě nad 18 hodin.
Základní náhrada za použití vlastního osobního automobilu se zvyšuje na 5,90 Kč za kilometr.
Zaměstnavatelům doporučujeme promítnout nové částky do mzdových nastavení, pracovních smluv a interních pravidel pro cestovní náhrady, aby odpovídaly aktuální úpravě od roku 2026.
Zrušení tzv. salary swapu aneb úprava zaměstnaneckých benefitů
Od 1. ledna 2026 dochází k významné změně v daňovém režimu zaměstnaneckých benefitů. Zrušeno je dosavadní daňové zvýhodnění tzv. salary swapu, tedy praxe, kdy byla část mzdy nahrazována benefity.
Nově platí, že benefity poskytnuté výměnou za mzdu budou posuzovány stejně jako mzda, a budou proto podléhat zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele to znamená nutnost přehodnotit nastavení benefitních programů, pokud byly využívány jako forma náhrady mzdy.
Současně však zákonodárce zvýšil vybrané limity pro daňové osvobození skutečných nepeněžních benefitů, zejména v oblasti zdraví, sportu, kultury, vzdělávání či rekreace. Tyto benefity jsou nově zastřešeny jedním společným ročním limitem navázaným na průměrnou mzdu. Při dodržení tohoto limitu zůstávají na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů i odvodů.
Cílem změny je motivovat zaměstnavatele k poskytování reálných nepeněžních benefitů, nikoli jejich využívání jako náhrady mzdy, a zároveň zvýšit transparentnost odměňování.
Doporučujeme prověřit, zda jejich benefitní systém neobsahuje prvky salary swapu, a upravit nastavení tak, aby odpovídalo nové úpravě a minimalizovalo riziko doměrků a sankcí.
ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o.
Mgr. Jan Izák, advokátní koncipient