Domů » GDPR a SVJ: Nejčastější otázky a problémy v praxi
GDPR a SVJ: Nejčastější otázky a problémy v praxi
Předsedové a členové výborů společenství vlastníků jednotek (SVJ) často váhají, jak mají v praxi nakládat s osobními údaji v bytovém domě. Nejčastěji řeší otázky spojené s GDPR (Obecným nařízením o ochraně osobních údajů) – kdy se na ně vztahuje, co přesně musí splnit a jaké chyby se nejčastěji dělají. Zkušenosti z praxe ukazují, že dotazy se opakují a týkají se především kamerových systémů, zveřejňování dlužníků, seznamu vlastníků nebo spolupráce s externími správci a účetními. V tomto článku proto přinášíme přehled nejčastějších problémů a praktická doporučení, aby se SVJ vyhnulo zbytečným sporům nebo pokutám.
Dotazy, které často dostáváme, jsou:
- Můžeme v našem domě nainstalovat kamerový systém, aniž bychom porušili GDPR? Potřebujeme k tomu souhlas každého obyvatele či shromáždění vlastníků?
- Lze zveřejnit jména neplatičů (dlužníků SVJ) – například vyvěsit je na domovní nástěnce nebo uvést na webu SVJ?
- Musí SVJ vést seznam vlastníků jednotek a jak je to s jeho zpřístupňováním? Kdo smí nahlížet do seznamu členů SVJ a za jakých podmínek?
- Mají členové SVJ právo znát údaje o ostatních vlastnících – například jejich jména, adresy a jiné kontaktní údaje?
- Je nutné uzavírat zvláštní smlouvu o zpracování osobních údajů, pokud pro SVJ pracuje třetí strana (např. externí správce domu nebo účetní firma)?
Kamerové systémy v bytovém domě
Instalace kamerového systému ve společných prostorách bytového domu je jedním z častých problémů. Často se setkáváme s dotazy, zda se vůbec mohou kamery v domě legálně provozovat a pokud ano, tak za jakých podmínek.
Hned na úvod je třeba říci, že GDPR nezakazuje umístění kamerových systémů v bytových domech, pouze stanoví pravidla, kterými se klade důraz na to, aby použití kamer nepřiměřeně nezasahovalo do soukromí obyvatel bytového domu a jiných osob, které by kamery mohly zabrat.
Kamery by tak obecně měly snímat pouze nezbytné společné prostory (vstupy, bezprostřední okolí domu, garáže apod.), a to zejména v zájmu zachování bezpečnosti obyvatel bytových domů. Kamery je možné instalovat zejména za účelem zabezpečení před vznikem újmy na zdraví a škody na majetku. Kamery by tedy neměly zabírat například vchody do bytů, jelikož by docházelo k nepřiměřenému zásahu do práv obyvatel na ochranu osobních údajů a jejich soukromí.
Souhlas vlastníků není k instalaci kamerového systému nutný, pokud je dán oprávněný zájem vlastníků na zavedení – nejčastěji tedy zájem na ochraně a bezpečnosti obyvatel domu a jejich majetku, zejména pokud ke vzniku škody již pravidelně dochází. V praxi to znamená, že kamery jsou obecně přípustné pro účely prevence kriminality či vandalismu v domě, aniž byste museli od každého získat písemný souhlas; je však nutné splnit určité podmínky.
Doporučený postup při zavedení kamer:
- Schválení v SVJ:
Zákon sice výslovně neukládá, že o instalaci kamerového systému musí vždy hlasovat shromáždění vlastníků, v praxi však jde obvykle o investici nad limit, který může výbor SVJ schválit samostatně (typicky nad 10 000 Kč, není-li ve stanovách uvedeno jinak). Proto se o kamerách téměř vždy hlasuje na shromáždění. Otevřená diskuze a schválení členskou schůzí je vhodné i tehdy, když by to formálně povinné nebylo – předejdete tím budoucím sporům a posílíte transparentnost. Pokud většina vlastníků instalaci odmítá, je to zároveň signál, že oprávněný zájem na ochraně bezpečnosti může být slabší než právo na soukromí.
- Informování a dokumentace:
GDPR výslovně vyžaduje, aby všechny osoby v dosahu kamer byly o monitorování jasně informovány. Proto je nutné u vstupů i dalších míst viditelně umístit informační tabulky typu „Prostor je monitorován kamerovým systémem“, doplněné o kontaktní údaje správce a odkaz na kompletní informace o zpracování osobních údajů. SVJ by mělo také vést záznam o činnostech zpracování týkající se kamerového systému a mít interní pravidla (směrnici), která přesně stanoví, kdo má k záznamům přístup, jak dlouho se uchovávají a jak se s nimi nakládá.
- Technické nastavení:
Kamerový systém by měl být nastaven co nejšetrněji k soukromí. Obvykle postačí, aby kamery pořizovaly záznam bez zvuku a aby se záznam automaticky mazal po krátké době (několika dnech), pokud nedojde k incidentu. Úhel záběru má pokrývat pouze nezbytné společné prostory – nikdy by neměl sledovat vchody do bytů. Přístup k záznamům by měli mít pouze pověření členové výboru SVJ nebo smluvní dodavatel, a to vždy jen za účelem ochrany bezpečnosti či předání policii při vyšetřování trestné činnosti.
Kamerový systém v bytovém domě je podle GDPR možný, ale SVJ musí dodržet základní pravidla – mít právní důvod, minimalizovat zásah do soukromí a řádně informovat všechny osoby. Pokud se tato pravidla dodrží, je provoz kamerového systému v SVJ legální a obhajitelný.
Zveřejňování dlužníků (neplatičů) a ochrana údajů
Otázka zveřejňování dlužníků patří mezi ty nejcitlivější a zároveň nejčastější, se kterými se výbory SVJ setkávají. Neplatiči (vlastníci, kteří nehradí zálohy nebo poplatky) často vyvolávají silné emoce a výbor přemýšlí, jak na ně vyvinout tlak. Častý dotaz proto zní: „Můžeme jména dlužníků vyvěsit na domovní nástěnce, rozeslat je všem členům nebo dokonce zveřejnit na webových stránkách SVJ?“
Z právního pohledu je však odpověď jasná: veřejné oznámení jmen dlužníků není v souladu s GDPR. Pokud by byla tato informace dostupná i nájemníkům či návštěvám domu, šlo by o nepřípustné šíření osobních údajů. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že jde o účinný nástroj ke zlepšení platební morálky, GDPR takový postup neumožňuje.
To ale neznamená, že informace o dlužnících musí zůstat úplně utajené. Podle § 1179 občanského zákoníku má každý vlastník jednotky právo seznámit se s hospodařením SVJ – a to zahrnuje i přehled o tom, kdo své příspěvky neplatí. Člen SVJ tedy může získat informaci, kdo je dlužníkem, ale jen v rámci společenství a nikdy ne veřejně. Podmínkou je, že tyto údaje zůstanou uvnitř SVJ a nebudou dostupné třetím osobám.
Závěr:
Pro výbory i předsedy SVJ z toho plyne jednoduché pravidlo – jména dlužníků nikdy nezveřejňujte veřejně, ať už na nástěnce nebo na webu. Správnou cestou je poskytnout tyto informace pouze vlastníkům jednotek, kteří na ně mají zákonný nárok. Tím SVJ splní své povinnosti vůči členům a zároveň zůstane v souladu s GDPR.
Vedení seznamu vlastníků jednotek a jeho zpřístupňování
Každé společenství vlastníků jednotek (SVJ) má podle § 1178 občanského zákoníku povinnost vést seznam vlastníků jednotek. Tento seznam je základním nástrojem pro fungování SVJ – obsahuje identifikační údaje o vlastnících i osobách, kterým byl byt přenechán k dlouhodobému užívání (např. nájemníkům). Evidence se využívá především pro zasílání pozvánek na shromáždění, rozesílání vyúčtování či kontrolu plateb.
V praxi se kolem seznamu objevují dvě klíčové otázky:
- Jaké údaje může SVJ do seznamu zařadit?
- Kdo má právo do seznamu nahlížet a za jakých podmínek?
Jaké údaje musí být v seznamu vlastníků
Občanský zákoník stanoví povinné minimum:
- jméno a bydliště vlastníka jednotky,
- jméno a bydliště uživatele jednotky (pokud byt užívá jiná osoba než vlastník).
SVJ pak často ve stanovách zavádí povinnost sdělovat další údaje, a to nad rámec zákona, kdy je tento požadavek v souladu s § 1200 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku. Často se tak v praxi do seznamu přidávají i další kontakty (telefon, e-mail) pro usnadnění komunikace. Tyto údaje nad rámec zákona lze vést s ohledem na skutečnost, že s tím členové SVJ souhlasili ve stanovách, kterými jsou povinni se řídit. Důležité však je omezit se jen na údaje, které SVJ skutečně potřebuje, a to v souladu se zásadou minimalizace osobních údajů. Například není důvod evidovat údaje o rodinných poměrech, zaměstnání, či jiné nadbytečné informace.
Přístup členů SVJ k údajům o ostatních vlastnících (kontakty, informace)
Další oblastí, která vyvolává časté dotazy, je vzájemný přístup vlastníků k osobním údajům jiných vlastníků. Členové SVJ se ptají například: „Mám jako vlastník právo získat kontakt (e-mail, telefon) na svého souseda od výboru?“ nebo „Může mi předseda sdělit, kdo a kolik dluží na příspěvcích?“ Tyto otázky se týkají rovnováhy mezi oprávněným zájmem vlastníků na informacích a právem na soukromí jednotlivců.
Zákonné minimum údajů: Občanský zákoník v § 1178 odst. 2 stanoví, že na požádání sdělí osoba odpovědná za správu domu vlastníku jednotky jméno a bydliště kteréhokoli jiného vlastníka jednotky nebo osoby, které přenechal byt k užívání. Jméno a bydliště jsou tedy údaje, které má člen SVJ právo o ostatních obdržet – jsou to základní identifikační údaje nezbytné pro správu domu. Tyto informace musí SVJ vést (povinně vede seznam členů, viz další sekce) a jejich poskytnutí členovi na požádání je opřeno o zákonnou povinnost a nejedná se proto o porušení GDPR.
Zpracování osobních údajů třetími stranami (správcovské firmy, účetní apod.)
Společenství vlastníků jednotek si v praxi často najímá externí partnery – profesionální správce nemovitosti, účetní firmy nebo poskytovatele IT služeb (např. webové stránky, docházkové systémy). Tito dodavatelé přicházejí do styku s osobními údaji vlastníků a uživatelů bytů – například správce domu vede seznam vlastníků jednotek, účetní zpracovává bankovní údaje a platby členů. Přirozeně se proto nabízí otázka: „Jak zajistit, aby externí dodavatel nakládal s osobními údaji v souladu s GDPR? Potřebujeme speciální smlouvu?“
Správce vs. zpracovatel
Z pohledu GDPR je SVJ vždy správcem osobních údajů, protože určuje účel a prostředky jejich zpracování (například správa domu a evidence plateb). Externí firma nebo jednotlivec, který údaje zpracovává pro SVJ (správcovská firma, účetní), je zpracovatelem. V takovém případě je nutné uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů podle čl. 28 GDPR.
Náležitosti zpracovatelské smlouvy: Smlouva musí mít písemnou formu, přičemž postačí ji uzavřít i v elektronické podobě. Dle GDPR musí zpracovatelská smlouva obsahovat zejména předmět, účel, povahu, dobu trvání zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů a stanovit práva a povinnosti správce i zpracovatele. Zpracovatel je povinen zpracovávat údaje jen dle pokynů správce, zajistit mlčenlivost oprávněných osob, přijmout odpovídající bezpečnostní opatření, dodržovat podmínky zapojení dalších zpracovatelů, pomáhat správci při plnění práv subjektů údajů i povinností dle GDPR, po ukončení služby údaje vrátit či vymazat a umožnit kontrolu a audity pro doložení souladu.
Co když zpracovatel poruší své povinnosti
V praxi se může stát, že zpracovatel začne údaje používat k jiným účelům – například kontaktuje vlastníky s nabídkou svých služeb nebo je zahlcuje nepodstatnými dotazy. V takovém případě musí SVJ okamžitě zasáhnout. Smlouva by měla jasně vymezit, že údaje lze využít pouze k dohodnutému účelu. Pokud by zpracovatel chtěl data předat dalším subjektům, musí mít výslovné svolení SVJ a vše smluvně podchytit.
Za porušení povinností nese odpovědnost nejen zpracovatel, ale i SVJ jako správce. Proto je zásadní vybírat spolehlivé partnery, důsledně nastavit pravidla a ve smlouvě sjednat také smluvní pokutu. Ta slouží nejen jako sankce, ale i jako prevence a motivace k dodržování povinností.
ASPIDOS advokátní kancelář s.r.o.
Alexandr Liolias, partner
Jan Izák, advokátní koncipient